Původy a historie Rakouské galerie Belvedere
Rakouská galerie Belvedere se nachází v rámci komplexu paláců a muzea Belvedere ve Víni, v Rakousku. Tento monumentální areál byl původně postaven na začátku eighteenth století jako letní sídlo knížete Erazma z rakouského rodu, konkrétně pro knížete Eugene z Savoj. Architekt Johann Lucas von Hildebrandt navrhl tento souostředněný celek, čímž vytvořil stavbu, která by v časech postupně prošla proměnou z soukromého aristokratického útočiště v významnou veřejnou instituci.
Dějiny tohoto místa jsou neodmyslitelně spjaty s procesem demokratizace umění. V roce 1776 císařna Maria Terezia přesunula Císařskou obrazovnu ze Stallburgu do Horního Belvedere. Tento historický posun předcházel oficiálnímu založení Belvedere jako prvního veřejného muzea ve Vídni v roce 1781. Díky těmto událostem se zajistilo, že císařské sbírky byly nakonec přístupné široké veřejnosti, místo aby zůstaly uzavřeny pouze v soukromé sféře monarchie.
Dnes tato instituce představuje rakouské umění od středověkých dob až po současnost. Celá sbírka je organizována v mezinárodním kontextu, který sleduje vývoj vizuální kultury národa skrze několik staletí. Mezi nejcennější poklady muzea patří:
- Středověké esovonní malby
- Renesanční sochy
- Díla z 19. století
- Modernistické malby
Architektura barokních paláců
Komplex Belvedere tvoří dvě barokní sídla, Horní a Dolní Belvedere, doplněná o Oranžerii a palácové stáje. Tento velkolepý soubor budov, jehož hlavním tvůrcem byl Johann Lukas von Hildebrandt, byl dokončen na počátku eighteenth století. Architektura odráží formální požadavky letní rezidence pro knížete Eugenia rakouského. Celý prostor je protkán symetrií a strukturovanou elegancí, která vyzařuje vznešenost. Palác i jeho okolní zahrady jsou nedílnou součástí barokního dědictví historického centra Vídně, které je chráněno jako světové dědictí UNESCO.
Celková dispozice stavby se řídí přísnými barokními principy. Zahrady jsou pečlivě upraveny tak, aby dokonale doplňovaly palácové struktury; využívají formální živé hedge a osové pohledy, které vytvářejí pocit absolutního řádu. Tato harmonická integrace architektury a přírody byla pro návrh celého panství naprosto klíčová. Právě vzájemná interakce mezi vybudovaným prostředím a pečlivě kultivovanou krajinou definuje unikátní prostorovou zkušenost tohoto místa.
Rozsáhlá sbírka rakouského umění
Tato fascinující sbírka zahrnuje řadu významných uměleckých směrů, které plynule přecházejí od formálních struktur barokního iluzionismu až po revoluční vývoj 19. a 20. století. Mezi její nedoziedzitelné poklady patří největší sbírka vídeňského biedermeieru a významná díla představující francouzský impresionismus. Tyto skvosty jsou rozmístěny v prostorách Horního i Dolního Belvedéru, čímž vytvářejí neustálý a ucelený pohled na fascinující evoluci rakouské umělecké tvorby.
Muzeum hostí neuvěřitelně široký výběr rakouského umění, se zvláštním důrazem na Vídeňskou Secesi a estetiku Secese (Art Nouveau). V jeho národním dědictví září díla Gustava Klimta, doplněná o zásadní příspěvky od Egona Schieleho a Oskara Kokoschky. Tito umělci symbolizují zásadní posun směrem k expresionismu a odrážejí psychologickou hloubku moderní éry. Celkové dědictví instituce tak zrcadlí trvalý přechod od striktních akademických tradic k mnohem subjektivnějším a emocionálnějším formám vyjádření.
- Pět smyslů, 1879 – Hans Makart
- Judith, 1901 – Gustav Klimt
- Smrt a panenka, 1915 – Egon Schiele
Mistrovská díla sbírky Belvedere
Horní Belvedere je domovem nejrozsáhlejší sbírky obrazů, které vytvořil Gustav Klimt, jaké jsou dnes známy. Mezi tyto fascinující plátna patří především Polibek, jenž zůstává naplno středobodem zájmu celé galerie. Muzeum uchovává také významné dílo Judith I, které mistrovsky ilustruje umělecký vývoj tohoto génia. Tato díla jsou součástí širšího celku, který sleduje fascinující evoluci videaňského modernismu.
Soudní sbírky muzea zahrnují také zásadní příspěvky expresionistického hnutí. Postavy jako Egon Schiele a Oskar Kokoschka jsou zde zastoupeny významnými díly, která definují estetické zvraty dané éry. Tito umělci se odvrátili od striktních akademických tradic směrem k mnohem subjektivnějším a emocionálnějším formám vyjádření.
- Judith I, 1901
- Polibek, 1908
Současné umění v Belvedere 21
Muzeum rozšířilo svůj dosah v roce 2001 přidáním prostoru Belvedere 21. Tento špičkový prostor pro současné umění je umístěn v bývalém tabákovém závodě. Průmyslové prostředí poskytuje zcela odlišné prostředí pro moderní vyjádření, které se vzdaluje od barokní architektury hlavních paláců. Působí jako platforma pro současné rakouské i mezinárodní umění, včetně filmu a hudby.
Program v tomto místě se zaměřuje na aktuální umělecké postupy. Poskytuje prostor, kde pokračuje dialog mezi historickými tradicemi a moderní inovací. Zapojením médií, jako je film a hudba, se instituce dotýká rozmanitých forem současné kreativity. Toto rozšíření zajišťuje, že muzeum zůstává spojeno s neustále se vyvíjející krajinou mezinárodního umění.
