BEZPLATNÉ UMĚLECKÉ PORADENSTVÍ
x
Olej na plátně
Nástěnné umění
Expressionism
1893
19. století
91.0 x 73.0 cm
Národní galerie (Norsko)Giclée nebo plátěný tisk muzeální kvality s rychlou výrobou a flexibilními možnostmi povrchové úpravy.
Vyberte si z našich přednastavených velikostí, které odpovídají původním proporcím díla.
Můžete zadat vlastní rozměry tak, aby výtvor odpovídal konkrétnímu rámu nebo prostoru. Pokud zvolená velikost nebude odpovídat poměru stran původního obrazu, dílo buď ořížeme, nebo obraz rozšíříme pomocí zrcadlového efektu či jednobarevného okraje. Před zahájením výroby vám bude zaslán digitální náhled k schválení.
Mějte prosím na paměti, že náhled na obrazovce neodráží skutečné oříznutí nebo rozšíření. Pouze digitální náhled přesně zobrazí finální kompozici.
Ačkoliv jsou k dispozici i vlastní rozměry, pro zachování původních proporcí doporučujeme vybrat si rozměr z předdefinovaného seznamu.
Celosvětové doručení () do 2 týdnů namísto standardních 4/5 týdnů. (6 červenec)
Skrik
Rozměry reprodukce
Created in 1893 by Norwegian artist Edvard Munch, this artwork stands as one of the most recognizable and profoundly impactful images in art history. More than a depiction of a scene, it’s a visceral representation of the human condition – a raw expression of existential dread, anxiety, and alienation that continues to resonate with audiences today.
Emerging from the burgeoning Expressionist movement, this piece rejects traditional representational art in favor of conveying inner emotional experience. Late 19th-century Europe was a period of rapid social change, industrialization, and growing philosophical uncertainty. Munch’s work captures this zeitgeist, reflecting a sense of unease and fragmentation that characterized modern life. The painting wasn't born from observing reality but from translating an intensely personal, internal state onto canvas.
The composition is deliberately unsettling. A gaunt, androgynous figure dominates the foreground, clutching its head in a gesture of anguish, mouth agape in a silent scream. Swirling lines and distorted forms create a sense of chaos and instability. The perspective is flattened, drawing the viewer into the scene’s emotional vortex rather than offering a realistic spatial experience. Munch employed oil paints with broad, visible brushstrokes – often scraped and manipulated – creating a textured surface that amplifies the work's raw, visceral quality. The vibrant yet unsettling color palette—fiery oranges and reds contrasted with cool blues and greens—further intensifies the emotional impact.
The central figure is not simply screaming *at* something; it’s overwhelmed by an internal scream – a profound sense of isolation and despair. The two figures in the background, walking away, symbolize indifference or perhaps the inability to connect with another's suffering. The turbulent sky, often interpreted as reflecting a volcanic sunset (though debated), mirrors the inner turmoil of the protagonist. This artwork transcends personal experience; it taps into universal feelings of anxiety, loneliness, and the search for meaning in a chaotic world.
This iconic image isn’t merely a historical artifact; it's a powerful statement piece that can add depth and emotional resonance to any interior. Whether displayed in a modern living room, a contemplative study, or a sophisticated gallery wall, this artwork invites introspection and sparks conversation. Owning a high-quality reproduction allows you to experience the enduring power of Munch’s vision and bring a touch of artistic brilliance into your home.
Werner Hofmann suggests that the painting is a “strange devotional picture glorifying decadent love. The cult of the strong woman who reduces man to subjection gives the figure of woman monumental proportions, but it also makes a demon of her.” Sigrun Rafter, an art historian at the Oslo National Gallery, suggests that Munch intended to represent the woman in the life-making act of intercourse, with the sanctity and sensuality of the union captured by Munch.
Munch created two versions in paint and two in pastel, as well as a lithograph stone from which several prints survive. Both painted versions have been stolen from public museums, but since recovered.
The lithographic print of the composition is distinguished by a decorative border depicting sperms trailing long wriggling filaments which meander round three sides of the image and end in a foetus-like pendant.
Day identifies a “dichotomy” between the haunting image of a monstrous mother and of female subjectivity and self-sufficiency.
Munch’s Madonna (1893–94), a femme fatale par excellence, visually hints at the imagery of victimization. The familiar gestures of surrender (the arm behind the head) and captivity (the arm behind the back, as if bound) are clearly if softly stated.
The 1895 pastel-on-board version of the painting was sold at Sotheby’s for a record US$120 million at auction on 2 May 2012. The previous record for the most expensive work of art sold at auction had been held by Portrait of Dr. Gachet by Vincent van Gogh, which went for US$82.5 million in 1990, or about $151 million 2012 dollars.
There have been reports that The Card Players by Paul Cezanne sold privately for $250m in 2011.
Edvard Munch, narozený roku 1863 v drsné krajině Norska, se stal umělcem ztělesňujícím úzkost a emocionální rozpolcenost moderní doby. Jeho život byl hluboce poznamenán ztrátou a všudypřítomnou melancholií, která sloužila jako pramen jeho silně expresivního umění. Dětství zastíněné brzkými úmrtími matky a sestry – oběti tuberkulózy – v něm probudilo děsivé zaujetí smrtelností, nemocemi a křehkostí lidské existence. Tyto zážitky nebyly pouhými biografickými detaily; staly se jádrem jeho umělecké vize, podněcovaly neúnavné zkoumání vnitřního světa strachu, smutku a touhy. Přísná náboženská víra otce a vlastní boj s duševní nemocí dále přispívaly k pocitu úzkosti, který prostupoval Munchovým světem a formoval nejen jeho osobní život, ale i symbolický jazyk jeho obrazů. Netvořil pouhé scény; externalizoval vnitřní stav, překládal psychickou tísň do vizuální podoby.
Munchova umělecká cesta začala formálním studiem na Královské škole umění a designu v Kristianii (Oslo), ale skutečný zápal jeho kreativity zažehl kontakt s bohémskými kruhy a nihilistickou filozofií Hanse Jægera. Jæger Muncha povzbuzoval, aby opustil konvenční akademické styly a ponořil se do hlubin vlastní subjektivní zkušenosti, konceptu, který nazval „malbou duše“. Tento zásadní posun znamenal počátek Munchova osobitého stylu – charakterizovaného syrovými emocemi, zkreslenými formami a odmítnutím naturalistické reprezentace. Jeho cesty do Paříže v 90. letech 19. století ho vystavily rozvíjejícímu se postimpresionistickému hnutí, kde absorboval vlivy umělců jako Paul Gauguin, Vincent van Gogh a Henri de Toulouse-Lautrec. Odvážné použití barev, expresivní štětcování a psychická intenzita těchto mistrů silně rezonovaly s Munchovými vlastními uměleckými sklony. Nenapodoboval jejich techniky; syntetizoval je do něčeho jedinečného – vizuálního jazyka schopného vyjádřit nejhlubší a znepokojivé lidské emoce. Jeho pobyt v Berlíně byl také klíčový, přivedl ho do kontaktu s dramatikem Augustem Strindbergem, jehož zkoumání psychologických témat dále podněcovalo Munchovy umělecké snahy.
Munchovo dílo je osídleno obrazy, které se hluboce zakořenily ve společném vědomí. The Scream, možná jeho nejznámější práce, přesahuje status obrazu a stává se univerzálním symbolem existenční úzkosti. Vířící, ohnivá krajina a zkroucená tvář postavy ztělesňují prvotní křik proti lhostejnosti vesmíru. Madonna, kontroverzní a hluboce osobní dílo, s neklidnou upřímností zkoumá témata sexuality, mateřství a smrtelnosti. Opakující se motivy jako The Sick Child – inspirované ztrátou jeho sestry Sophie – slouží jako silné připomínky Munchova dětství trauma a všudypřítomného stínu smrti. Melancholy I & II, mocná zobrazení hlubokého smutku a izolace, odhalují zranitelnost, která je zároveň hluboce osobní i univerzálně srozumitelná. Tato díla nejsou pouhými reprezentacemi vnější reality; jsou okny do duše umělce, nabízející divákům nekompromisní pohled do nejtemnějších zákoutí lidské psychiky. Munch se nesnažil vytvářet krásné obrazy; usiloval o sdělení pravdy – i když byla bolestivá a znepokojující.
Munchův přínos modernímu umění je neocenitelný. Zůstává klíčovou postavou ve vývoji expresionismu, připravil cestu umělcům, kteří upřednostňovali subjektivní emoce před objektivní reprezentací. Jeho nekompromisní zkoumání univerzálních lidských zkušeností – lásky, ztráty, úzkosti a smrti – dodnes rezonuje s publikem a upevňuje jeho postavení jako jednoho z nejvlivnějších a trvalých umělců v dějinách umění. Jeho dílo hluboce ovlivnilo následující generace umělců, ovlivnilo hnutí jako německý expresionismus a další. Odvážil se čelit temnější stránce lidské existence, zpochybnil konvenční představy o kráse a umělecké reprezentaci. I po dosažení slávy a uznání – vyvrchulícím založením Munchova muzea v Oslu – jeho osobní život zůstal turbulentní, poznamenaný obdobími duševní nestability a izolace. Přesto i přes to pokračoval ve tvoření a zanechal dílo, které neustále provokuje, vyzývá a inspiruje. Munchův odkaz nespočívá jen v samotných obrazech; spočívá v odvaze čelit složitosti lidské existence a překládat tyto zkušenosti do umění, které oslovuje nejhlubší části našeho bytí.
1863 - 1944 , Norsko
Sdělte nám více o svém projektu a naši odborníci na umění vám připraví 3 personalizované návrhy uměleckých děl.
Nechť pro vás vybereme 3 možnosti – zdarma!