Historie a počátky Kunstmuseum Basel
Kunstmuseum Basel představuje nejstarší veřejné umělecké muzeum ve Švýcarsku. Jeho kořeny sahají až do roku 1671, kdy město a univerzita v Basileji získaly Amerbachův kabinet, soukromou sbírku patřící rodině Amerbachových. Tento historický krok položil základy pro to, co se postupem času stalo jednou z nejstarších a nejrozsáhlejších veřejných sbírek v celé Evropě. Od sedmnáctého století instituce neustále vyrůstá a její sbírky se neustále rozšiřují o nesmírné množství děl pokrývajících několik staletí umělecké historie.
Dnes tato prestižní sbírka zahrnuje více než 300 000 děl. Historická hloubka této instituce je pevně zakotvena v tomto raném hromadění umění, které umožňuje nepřetržitý výzkum vizuální historie od patnáctého století až po současnost. Muzeum si udržuje svůj vědecký a odborný zaměření díky pečlivé ochraně těchto rozsáhlých fondů, čímž zajišťuje, že dědictví původní Amerbachovy sbírky zůstává klíčovým pilířem jeho identity.
Architektura a tři muzejní prostory
Tato instituce je rozprostřena do tří odlišných prostorů, z nichž každý má svou unikátní atmosféru. Hlavní budova, známá jako Hauptbau, představuje autentickou architekturu devatenáctého století a slouží jako srdce celého komplexu. Je spojena s budovou Neubau podzemní chodbou, která umožňuje plynulý pohyb mezi érami. Zatímco v Hauptbau jsou uloženy hlavní sbírky, budova Neubau byla otevřena v roce 2016, aby poskytla prostor pro dočasné výstavy a díla vzniklá v druhé polovině 20. století. Třetí, samostatná budova, Kunstmuseum Basel Gegenwart, se nachází podél břehu Říše a slouží jako plátno pro současné umění.
Interiér Hauptbau je navržen tak, aby diváka doprovázela cesta časem skrze různé historické epochy. Přízemí tvoří vstupní prostor, obchod a bistro, zatímco pod touto úrovní, na podzemním patře, se konají speciální výstavy, jako například „První homosexuálové“. Vyšší patra jsou pak logicky uspořádána podle období: druhé patro je věnováno středověkému umění, renesanci a dílům z 17., 18. a 19. století, zatímco třetí patro je vyhrazeno kolekcím reprezentujícím modernismus.
Rozmanitá sbírky a umělecké éry
Fondy muzea se táhnou celá několik století a jsou mistrovsky rozprostřeny do jeho unikátních architektonických prostor. V budově Hauptbau hostí druhé patro díla z období středověku a renesance, která plynule navazují na 17., 18. a 19. století. Třetí patro téže budovy je pak věnováno kolekcím modernismu. Tyto sbírky zahrnují díla impresionistů i modernistů, mezi které patří například Pablo Picasso, Van Gogh, Modigliani, Munch, Renoir, Monet, Cézanne i Sisley.
Ve sbírce se nachází i významní nizozemští umělci, včetně Rubense, Rembrandta, Bruegla a Brugghena. V budově Neubau se pak pozornost přesouvá k druhé polovině dvacátého století, kde se nacházejí speciální výstavy a umění vzniklé po roce 1950. Tento prostor je rovněž vyhrazen pro významné americké umění vytvořené po roce 1950.
Mistrovská díla a významní umělci
Muzeum je světově uznáváno především díky svému neuvěřitelnému souboru děl pocházejících od rodiny Holbeinových. Tato kolekce zahrnuje pictury Hansa Holbeina Staršího i jeho syna, Hanse Holbeina Mladšího, jejichž přítomnost tvoří základ historické hloubky této instituce. Vedle bohatých nálezů z období renesance však sbírka nabízí i fascinující pohled na moderní éru, zastřešenou díly umělců jako jsou Paul Klee, Andy Warhol, Marc Chagall, Georges Braque, Piet Mondrian, Salvador Dalí a Franz Marc.
Modernistická a dvacetistolodveletá umělecká hnutí jsou zde zastoupena konkrétními, vysoce významnými díly, která v sobě nesou otisk své doby. Marc Chagall je reprezentován svým emotivním dílem Padající anděl, vytvořeným kolem roku 1947. Další perla sbírky je dílo Oskara Kokoschky nazvané Nevěsta větru z roku 1914. Tato díla koexistují v harmonickém celku s rozmanitým spektrem mezinárodního umění, které sahá od raného patnáctého století až po současnost.
Prostor muzea doplňuje i sochařská tvorba; sochy od Rodina jsou rozmístěny jak v interiérech muzea, tak v jeho zahradách. Šíři a hloubku této kolekce dále podtrhují následující díla:
- Padající anděl, kolem roku 1947 – Marc Chagall
- Nevěsta větru, kolem roku 1914 – Oskar Kokoschka
