Risto Stijović: Život vytesaný do skály
Nrozen: Podgorica, Černá Hora (1894)
Zemřel: 1974
Národnost: Jugoslávská a srbská
Risto Stijović byl vysoce originálním a významným jugoslávským sochařem, o němž se s neporovnatelnou jistotou říká, že představuje nejdůležitější uměleckou osobnost z Černé Hory. Jeho tvorba, hluboce zakořeněná v jugoslávské přírodě a kulturním kódu, mu vynesla slávu mistra při ztvárňování zvířecích figur a ugruntovala jeho postavení jako klíčové postavy modernismu v sochařství.
Raný život a vzdělání
Umělecká cesta Rista Stijoviće začala v roce 1912, kdy se jako mladý talent dostal do Srbské školy krásných umění pod vedení mistra Đorđa Jovanoviče. Tato raná léta formování byla však brutálně přerušena první světovou válkou, během níž sloužil v srpské armádě. Skutečnou zkouškou jeho ducha však byla druhá světová válka a děsivý zážitek z věznění v koncentračním táboře Banjica – událost, která nesmírně hluboce zasáhla jeho život i způsob, jakým následně vyjadřoval svou uměleckou vizi. Po skončení válečných hororů se Stijović vydal na další studijní cestu do Francie; nejprve díky stipendium francouzské vlády studoval v umělecké škole v Marseille a následně na prestižní École des Beaux-Arts v Paříži. Právě v Paříži, během svých studijních let, v roce 1922 uzavřel manželství s Jeanette.
Umělecká kariéra a styl
Umělecká dráha Rista Stijoviće je definována jeho jedinečným modernistickým stylem, který byl hluboce ovlivněn tehdejšími významnými směry i tvůrci jako Picasso, Matisse, Pompon či Maillol. Již na začátku dvacátých let 20. století se tak stal součástí širšího evropského kontextu, když vystavoval společně s těmito mistry. Jeho tvorba je zejména oslavována pro sochy zvířecích figur, u nichž vykazuje neuvěřitelnou mistrovství v práci se formou a detailem. Jeho dílo však nekončí pouze zvířaty; zahrnuje také ženské akty, portréty, reliéfy, architektonické dekorativní sochy i monumentální díla pro veřejný prostor.
Stijović si nejraději pracoval se dřevem, bronzem, mramorem a sádrou. Vyvinul si svůj vlastní, charakteristický plastický styl, při kterém materiál pečlivě tvaroval, ale zároveň si vždy zachovával úctu k jeho přirozené struktuře. Mezi jeho nejvýznamnější díla patří například Karyatida (1931), dřevěná socha, která je dnes zastavena v Pamětní kolekci Pavla Beljanského v Novém Sadu v Srbsku.
Hlavní úspěchy a odkaz
Umělecký přínos Rista Stijoviće získal světové uznání, což se projevilo zejména získáním prestižní Grand Prix – zlaté medaile na Světové výstavě v Paříži v roce 1937, kde slavně reprezentoval jugoslávskou sculpturální tvorbu. Jeho vliv se projevoval nejen v umělecké praxi, ale i v pedagogické činnosti; působil jako profesor na Třetím chlapeckém gymnáziu v Belgradě a v roce 1965 se stal řádným členem Srbské akademie věd a umění (SANU).
Jeho odkaz však sahá mnohem hlouběji než jen k jeho jednotlivým dílům; Stijović je považován za zakladatele modernistické výtvarnosti v černogorské sculptuře, čímž inspiroval celé generace umělců. Dnes jeho tvorbu pečlivě chrání a prezentuje Galerie Risto Stijović v Podgorici, která neustále připomíná jeho zásadní přínos k černogorskému umění.
Sbírky a uznání
Dílo Rista Stijoviće, jehož odkaz rezonuje v dějinách evropského modernismu, je uchováváno v prestižních institucích po celém světě. Mezi nejvýznamnější naleží:
- Národní muzeum, Bělehrad, Srbsko
- Museo del Novecento, Milán, Itálie
- Památná sbírka Pavla Beljanského, Novi Sad, Srbsko
- Nespočetné soukromé sbírky po celém světě