Franklin De Haven

Život Franklina De Havena

Franklin De Haven se narodil 26. prosince 1856 ve Blufftonu v Indianě. Jeho raná léta strávená v americkém Středozápadu byla pouze úvodem k životu, který se odehrával převážně v uměleckých kruzích východního pobřeží. V roce 1902 si vzal za manželku Elizabeth Woodcockovou, která pocházela z Jersey City.

Jeho přítomnost na umělecké scéně v New Yorku byla charakteristická neustálým zapletením do hoạtosti místních institucí. Postupem času se jeho role prohloubila, až v letech 1926 až 1927 zastával funkci prezidenta Salmagundi Club. Toto období jeho života ho hluboce zasadilo do profesionální komunity malířů, která v tom městě pulzovala.

Konec jeho pozemské cesty nastal v New Yorku. Po těžké infekci, která si vyžádala amputaci pravé nohy, Franklin De Haven zemřel 10. ledna 1934. Jeho poslední chvíle proběhly v Presbyterian Hospital v New Yorku.

Ocenění a profesní úspěchy

Jeho přítomnost v umělecké komunitě v New Yorku byla podbarvena neustálým uznáním ze strany prestižních kroužků. V roce 1902 mu Salmagundi Club udělil cenu Inness Prize. Toto uznání předcházelo jeho vlastnímu vedení této instituce, kde působil jako prezident v letech 1926 až 1927.

Následující roky přinesly další poctivé pocty za jeho specifický přístup k světlu a formě. V roce 1921 mu National Arts Club udělil stříbrnou medaili. Později, v roce 1930, získal zlatou medaili Brown-Bigelow od Allied Artists of America za svůj obraz „Nocturne“.

Technika a umělecký styl

Franklin De Haven byl představitelem tonalismu. V 80. letech 19. století se jeho tvorba soustředila především na poetické krajiny, avšak s postupem času se jeho umělecký přístup zásadně proměnil. K roku 1900 jeho plátna již vykazovala zcela odlišný druh pohybu, získávajíc gestickou sílu a sinuosní energii. Umělec se vzdal tiché nehybnosti a přešel k mnohem aktivnějšímu způsobu vedení štětce.

V jeho pozdějších letech způsob, jakým nanášel barvy, změnil i emocionální váhu jeho scén. K definování tvarů využíval výrazné tahy štětcem, což jeho dílům dodalo neustálý, napjatý charakter. Často vytvářel kontrast mezi měkkými, rozostřenými plochami a ostrými lineárními kontury. Tento vnitřní napětí lze v jeho dílech vnímat v zachycení rytmu kmitajících stromů či v těžkých, bouřlivých tvarech mraků, které se valí po nebi.

Významná díla a obrazy

Jego tahy štětcem často zachycovaly dynamiku přírodního světa, od těžké tříštivé pěny mořských vln až po tiché proměny světla. V roce 1893 namaloval Crashing waves, dílo soustředěné na ničivou sílu vody. Do roku 1901 pak vytvořil October Morning, obraz, který odráží specifickou atmosféru daného ročního období. Jeho schopnost pracovat se světlem a stínem je snad nejvíce patrná v díle Nocturne, obrazu, za který získal v roce 1930 zlatou medaili Brown-Bigelow od Allied Artists of America.

Plynutí času se projevuje v jeho pozdějších kompozicích, jako je Autumn Stream, kterou namaloval kolem roku 1918. Tato díla ukazují hluboký zájem o textury venkovní přírody. Vytvořil také dílo s názvem Landscape, které skrze svou kompozici dokáže zachytit silný pocit místa. Každé plátno odhaluje konkrétní okamžik pozorování, ať už jde o bouřková, hrozivě se převalující mraky, nebo o nehybnou přítomnost tichého pole.