BEZPLATNÉ UMĚLECKÉ PORADENSTVÍ

x

Eric Schaal

1905 - 1994

Stručné informace

  • Works on APS: 1
  • Top 3 works: Arnold Schönberg
  • Born: 1905, Mnichov, Německo
  • Nationality: Německo
  • Lifespan: 89 years
  • Více…
  • Museums on APS:
    • Arnold Schönberg Center
    • Arnold Schönberg Center
    • Arnold Schönberg Center
    • Arnold Schönberg Center
    • Arnold Schönberg Center
  • Copyright status: Under copyright
  • Top-ranked work: Arnold Schönberg
  • Art period: Modernismus
  • Died: 1994

Kvíz o umění

U každé otázky je pouze jedna správná odpověď.

Otázka 1:
S kterým hudebním směrem je Barnett Newman nejznáměji spojen?
Otázka 2:
Jak jsou často označovány vertikální linie v malbách Barnetta Newmana?
Otázka 3:
Ve které dekádě Barnett Newman zahájil svou kariéru profesionálního malíře?
Otázka 4:
Jakým stylem byla Newmanova raná tvorba charakterizována předtím, než vyvinul svou typickou techniku 'zip'?
Otázka 5:
Malby Barnetta Newmana často vyvolávají pocit čeho?

Barnett Newman: Architekt vznešenosti

Barnett Newman, narozený v roce 1905 v New Yorku, nebyl malířem, který by se snažil zachytit viditelný svět; jeho cílem bylo vyvolat něco mnohem hlubšího – pocit nekonečného prostoru, spirituality a vznešenosti. Jeho kariéra, ač relatively krátká, sahající od konce 40. let až po jeho smrt v roce 1970, hluboce ovlivnila směr amerického umění a ugruntovala jeho postavení jako klíčové postavy abstraktního expresionismu a malby barevných polí (color field painting). Newmanovo dílo je charakteristické monumentální plátny, která dominují pole intenzivních, často monochromatických barev, přerušovaná tenkými vertikálními čarami – tzv. "zips" (zipy) – které považoval za definující prostorovou strukturu svých obrazů. Tyto zdánlivě jednoduché formy však skrývaly komplexní intelektuální a emocionální projekt, zakořeněný ve filozofii, náboženství a hlubokém zapojení do povahy vnímání.

Newmanův raný život málo naznačoval uměleckou cestu, kterou by nakonec vykročil. Jako dítě židovské imigrantské rodiny nejprve studoval filozofii na City College of New York a poté pracoval v oděvnictví svého otce. Nebyl poháněn dětským snem stát se umělcem; jeho umělecká cesta začala až později, pod vlivem textů Arthura Weseleyho Dowse a touhy vyjádřit něco, co přesahuje pouhou reprezentaci. Dowův důraz na intuitivní design a význam osobní výrazu poskytl Newmanovi zásadní rámec pro jeho vyvíjející se estetiku. Tento odklon od tradičního realismu byl dále posílen korespondencí s Annalee Greenhouse, kterou potkal v roce 1934 při výuce na střední škole Grover Cleveland. Jejich společná intelektuální zvídavost a vzájemný respekt položily základy jejich trvalého partnerství.

Během 40. let Newman experimentoval s surrealistickými technikami, než nakonec dospěl ke svému ikonickému stylu – monumentálním malbám barevných polí s použitím "zipů". Úmyslně se distancoval od tehdejších převařujících trendů a odmítal to, co vnímal jako povrchní vztah k světu. Jak sám slavně prohlásil: "Jsme v procesu vytváření světa, do určité míry, podle vlastního obrazu." Tento cit reflektuje jeho přesvědčení, že umění může sloužit jako prostředek pro zkoumání fundamentálních otázek existence a lidské zkušenosti. Jeho dílo bylo zpočátku přijato se skepsí, ale postupně získalo uznání v nàngových vlivných kruzích, včetně galerie Betty Parsons, kde v roce 1948 uspořádal svou první sólo výstavu.

Jazyk zipů

Tyto "zips", tenké vertikální linie protínající Newmanova rozlehlá plátna, jsou pravděpodobně nejrozpoznatelnějším prvkem jeho tvorby. Nejsou to pouhá dekorace; fungují jako strukturální děličky, které definují prostorové vztahy v rámci obrazu a zároveň vytvářejí pocit oddělení i propojení. Newman je nepopisoval jako čáry, ale jako "hranice světa", což naznačuje, že představují hranice mezi známým a neznámým, mezi jániem a kosmosem. Věřil, že tyto zipy jsou nezbytné pro vyvolání pocitu nesmírného měřítka a duchovní hloubky, kterou se snažil nastolit.

Newmanova barevná paleta byla stejně záměrná. Preferoval intenzivní, syté odstíny – červenou, modrou, žlutou – často nanášené v plochých, nemodulovaných polích. Tento odmítání tradičního tahu štětcem a modelovacích technik dále zdůrazňovalo monumentální kvalitu jeho malby a přispělo k jejímu imersivnímu efektu. Barvy nebyly vybrány náhodně; byly pečlivě zvoleny tak, aby rezonovaly s konkrétními emocionálními a duchovními asociacemi. Newmanův přístup byl hluboce ovlivněn jeho zájmem o filozofii a náboženství, zejména o koncept vznešenosti – pocit úžasu a hrůzy inspirovaný zážitky, které přesahují lidské chápání.

Vlivy a filozofické základy

Newmanova umělecká vize byla hluboce utvářena řadou intelektuálních vlivů. Čerpal inspiraci od filozofů jako Immanuel Kant, jehož teorie o vnímání a limitech lidského poznání formovaly Newmanovo zkoumání vztahu mezi divákem a obrazem. Studoval také spisy Rudolfa Steinera, rakouského filozofa a ezoterika, který zkoumal koncepty spirituální geometrie a propojenosti všeho živého. Newman věřil, že umění může sloužit jako průvodce k přístupu k těmto hlubším sféram zkušenosti.

Dále Newmanovo dílo odráží hluboké zapojení do náboženských témat. Často mluvil o svých obrazech jako o pokusech zachytit smysl "vir heroicus sublimis" – hrdinské vznešenosti – což je koncept odvozený ze spisů středověkého filozofa Marsilia Ficina. To se vztahuje k zážitku transcendence, který vzniká při konfrontaci s něčím obrovským a přemáhajícím, jako je příroda nebo božstvo. Newman usiloval o vytvoření malby, která by vyvolala tento stejný pocit v divákovi a přiměla ho k zamyšlení nad svým místem ve vesmíru.

Odkaz a význam

Navzdory své relativně osamělé kariéře měl Barnett Newman trvalý dopad na současné umění. Je považován za jednoho z průkopníků malby barevných polí spolu s Markem Rothko a Clyffordem Stillem, a jeho vliv je patrný v díle nesčetných následovníků. Newmanův důraz na měřítko, jednoduchost a duchovní hloubku stále rezonuje s dnešními diváky jako mocný protijed k povrchnosti a materialismu moderního života.

Newmanovy obrazy nejsou určeny k pasivnímu pozorování; vyžadují zapojení, kontemplaci a ochotu poddať se jejich pohlcující kvalitě. Zývají nás, abychom vystoupili z našich každodenních starostí a spojili se s něčím větším než my sami – s pocitem tajemna, úžasu a hluboké krásy existence. Barnett Newman zemřel v roce 1970 a zanechal po sobě dílo, které i nadále zkouší a inspiruje generace umělců i diváků.