Giclée nebo plátěný tisk muzeální kvality s rychlou výrobou a širokou nabídkou povrchových úprav. ( Objednat ručně malovanou reprodukci
Přepnout na digitální verzi obrazu)
Vyberte si z našich přednastavených velikostí, které odpovídají původním proporcím díla.
Můžete zadat vlastní rozměry tak, aby výtvor odpovídal konkrétnímu rámu nebo prostoru. Pokud zvolená velikost nebude odpovídat poměru stran původního obrazu, dílo buď ořížeme, nebo obraz rozšíříme pomocí zrcadlového efektu či jednobarevného okraje. Před zahájením výroby vám bude zaslán digitální náhled k schválení.
Mějte prosím na paměti, že náhled na obrazovce neodráží skutečné oříznutí nebo rozšíření. Pouze digitální náhled přesně zobrazí finální kompozici.
Ačkoliv jsou k dispozici i vlastní rozměry, pro zachování původních proporcí doporučujeme vybrat si rozměr z předdefinovaného seznamu.
Celosvětové doručení () do 2 týdnů namísto standardních 4/5 týdnů. (21 září)
Moses and the Pharaoh, 1966
Velikost reprodukce
Salvador Dalí’s “Moses and the Pharaoh,” completed in 1966, stands as a monumental testament to the artist's unwavering commitment to exploring the subconscious realm. More than just a depiction of biblical narrative—the confrontation between Moses and Pharaoh—it’s an elaborate visual puzzle brimming with symbolism and executed with Dalí’s signature meticulous technique.
Painted on canvas measuring approximately 107.95 x 95.25 cm, the artwork employs oil paint on a textured surface, characteristic of Dalí's preferred medium. This deliberate choice lends an ethereal quality to the scene, mirroring the dreamlike atmosphere that defines Surrealism as a whole.
Created during Dalí’s prolific period—following the success of “The Persistence of Memory”—“Moses and the Pharaoh” firmly anchors itself within the core tenets of Surrealism. Born in Figueres, Spain, in 1904, Dalí was profoundly influenced by Sigmund Freud's psychoanalytic theories, which championed the exploration of dreams and irrational impulses as pathways to accessing hidden truths.
The painting’s genesis lies in Dalí’s fascination with biblical mythology. He sought to reinterpret familiar stories through a lens of psychological distortion, presenting them not as literal recounts but as representations of primal anxieties and desires. This approach aligns perfectly with Surrealist ambitions—to liberate the imagination from the constraints of reason and logic.
The scene unfolds in an expansive landscape dominated by a colossal horse, positioned prominently on the right side of the canvas. Beneath it lie figures representing Moses and Pharaoh, engaged in a tense standoff—a visual echo of the biblical confrontation. However, Dalí introduces several additional elements that amplify the painting’s symbolic complexity.
Notably, there's a human torso lying horizontally on the ground, seemingly detached from its limbs. This unsettling image speaks to themes of fragmentation and loss—recurring motifs in Dalí’s oeuvre—and underscores the artist’s preoccupation with duality and transformation. The horse itself symbolizes power and nobility, yet it is rendered in an ambiguous manner, hinting at instability and vulnerability.
"Moses and the Pharaoh" transcends mere visual representation; it aims to evoke a visceral emotional response from the viewer. Dalí’s masterful manipulation of perspective and color contributes to this effect, creating a disconcerting yet captivating tableau that invites contemplation.
The painting solidified Dalí's reputation as one of the foremost artists of his era and remains an enduring emblem of Surrealist artistry. Its influence can be discerned in subsequent generations of artists who embraced dreamlike imagery and psychological exploration—a legacy cemented by its inclusion in prestigious collections like Syracuse University Art Museum’s.
Salvador Domingo Felipe Jacinto Dalí i Domènech, jméno neodmyslitelně spojené se surrealismem, se narodil 11. května 1904 v malebném Figueres ve Španělsku. Jeho život nebyl od počátku obyčejný – byl to pečlivě budovaný performativní akt, zkoumání podvědomí promítané do ohromujících obrazů a technické brilantnosti. Stín ztráty se nad ním vznášel brzy; jeho starší bratr, též Salvador, zemřel pouhých devět měsíců před jeho narozením, trauma, které pronikalo jeho dílem tématy duality a náhrady. Tato formující zkušenost, spojená s komplikovaným vztahem k přísnému otci a láskyplné matce, utvářela osobnost okázalou i hluboce introspektivní. Již od útlého věku projevoval Dalí výjimečný umělecký talent, který rozvíjel formálním studiem na Akademii výtvarných umění v Madridu. Klíčovým momentem však bylo setkání s moderním malířstvím – zejména díly impresionistů a renesančních mistrů –, které v něm zažehlo touhu prolomit tradici a vytvořit si vlastní jedinečnou cestu.
Cesta do Paříže roku 1926 se ukázala jako zásadní, ponořila Dalího do srdce avantgardního hnutí. Byl přitahován rebelskou duchem dadaismu, jeho odmítáním logiky a přijímáním absurdity rezonovalo s jeho vlastním rozvíjejícím se uměleckým cítěním. Důležitější bylo však to, že v Paříži plně přijal surrealismus, navázal kontakty s klíčovými postavami jako André Breton, Pablo Picasso – kterého Dalí hluboce obdivoval – a Joan Miró. Toto setkání nebyla pouhá adaptace stylu; Dalí sám revolucionalizoval toto hnutí. Vyvinul tzv. “paranoicko-kritickou metodu”, stav vědomé paranoidity navržený k odemknutí skrytých obrazů podvědomí. Tato technika mu umožnila přenést sny, úzkosti a hluboce osobní symboly na plátno s ohromující jasností a precizností. Výsledkem byl svět osídlený tajícími se hodinami, protáhlými stíny, zkreslenými postavami a bizarními juxtapozicemi – znaky jeho okamžitě rozpoznatelného stylu. Persistence paměti, dokončená v roce 1931, zůstává možná jeho nejikoničtější dílo, ztělesňující surrealistické zkoumání plynulosti času, křehkosti paměti a nevyhnutelnosti rozpadu.
Dalího tvůrčí produkce se neomezovala pouze na malbu. Byl mimořádně plodným umělcem, který se věnoval sochařství, filmu – zejména spolupráci s Alfredem Hitchcockem ve filmu Spellbound a Waltem Disneyem –, grafice, návrhům šperků a dokonce i jevištním kulisám. Jeho fascinace nebyla omezena na tradiční umělecké formy; prozkoumával hranice komerčního umění a navrhoval reklamy a výlohy obchodů. V jeho díle se objevovaly opakující se motivy: mravenci symbolizující rozklad, vejce představující prenatální život a naději, berličky značící oporu a křehkost, zásuvky naznačující skrytá tajemství a tající se předměty ztělesňující nestabilitu reality. Tyto symboly nebyly náhodné; byly hluboce osobní, zakořeněné v jeho vlastních úzkostech, touhách a vzpomínkách. Díla jako Julietin hrob, dojemné zkoumání ztráty, Manekýn (Barcelona Manekýn), odrážející posedlost umělostí a identitou, a Krajina s muchami, znepokojivé zobrazení smrtelnosti, demonstrují šíři a hloubku jeho tematických zájmů. Jeho precizní technika, zdokonalená léty praxe, mu umožnila vykreslit tyto fantastické vize fotografickým realismem, čímž dále zesílil jejich znepokojivou sílu.
Po celý život Dalí pěstoval osobnost okázalou a excentrickou jako jeho umění. Využíval sebepropagaci, chápal sílu spektáklu při získávání pozornosti veřejnosti. Jeho sňatek s Galou Éluard v roce 1934 byl zásadní nejen osobně, ale i umělecky; stala se jeho múzou, obchodní manažerkou a neochvějnou podporovatelkou. I když jeho pozdější léta byla poznamenána rostoucími komerčními aktivitami a někdy kontroverzním přijetím frankistického režimu, jeho umělecký odkaz zůstává obrovský. Zemřel 23. ledna 1989 a zanechal po sobě dílo, které neustále vyzývá, provokuje a inspiruje. Muzeum Salvadora Dalího ve St. Petersburgu na Floridě je důkazem jeho trvalé přitažlivosti, uchovává rozsáhlou sbírku, která umožňuje návštěvníkům ponořit se do světa tohoto mimořádného umělce. Dalí překročil hranice umění a stal se kulturní ikonou, jejíž vliv je patrný v módě, filmu, reklamě a populární kultuře. Zůstává jedním z nejznámějších a nejvlivnějších umělců 20. století – skutečným vizionářem, který se odvážil prozkoumat hloubky podvědomí a přenést jeho záhady na plátno pro celý svět.
1904 - 1989 , Španělsko