Ručně malovaná olejná barva na plátně ve vašem zvoleném rozměru i s rámem, vyrobená našimi umělci na zakázku. ( Koupit tisk
Koupit obrázek)
Vyberte si z našich přednastavených velikostí, které odpovídají původním proporcím díla.
Můžete zadat vlastní rozměry pro konkrétní rám nebo prostor. Pokud se vámi vybraná velikost neshoduje s proporcemi původního obrazu, dílo buď ořízneme, nebo jej doplníme ručně malovanými prvky. Před zahájením výroby vám bude zaslán digitální náhled ke schválení.
Upozorňujeme, že náhled na obrazovce neodpovídá skutečnému ořezu ani rozšíření. Pouze digitální náhled přesně zobrazí finální kompozici.
Ačkoliv je možné zvolit vlastní velikost, pro zachování původních proporcí doporučujeme vybrat rozměr z předdefinovaného seznamu.
Celosvětová doprava () za 3–4 týdny namísto standardních 5 týdnů. (6 září). Bez kompromisů v kvalitě.
Contact sheet P5,
Rozměry reprodukce
To encounter this contact sheet by Gordon Parks is to step into a moment suspended between the documentary record and the realm of the deeply uncanny. It is not merely a photograph; it is an investigation, a meticulous examination presented through the grid structure of photographic history itself. The monochrome palette strips away the comforting distractions of color, leaving us exposed to the raw interplay of light, shadow, and unsettling subject matter. At its heart lies a still life so bizarre—a glass containing a single, floating eyeball submerged in liquid—that it forces the viewer into an immediate state of uneasy curiosity. This piece transcends simple portraiture or genre documentation; it becomes a meditation on observation itself.
The very format dictates much of the viewing experience. The contact sheet, with its four identical quadrants, imposes a rigid, almost clinical order upon what is inherently surreal. This repetition creates a powerful sense of visual echo, suggesting that the scene—the glass, the eyeball, the partially visible faces leaning in—is worthy of endless scrutiny. Parks masterfully employs this grid not as a limitation, but as an organizing principle for obsession. While straight lines define the boundaries of the print and the cylindrical form of the glass, it is the organic curves of the human features and the perfect sphere of the eye that draw the gaze away from the structure. The black and white medium enhances this textural dialogue; one can almost feel the slick wetness of the liquid against the grainy texture of the aged photographic paper.
The eyeball, floating in its viscous suspension, serves as the undeniable focal point and the piece's most potent symbol. It speaks volumes about observation—the act of being seen, or perhaps, the state of seeing without context. In art history, the eye has always been a conduit for the soul, but here, detached and preserved, it becomes an object of contemplation regarding mortality and identity. Coupled with the presence of human figures peering over the setup, the work suggests themes of voyeurism and scrutiny. Are these faces curious observers, or are they participants in the unsettling ritual presented on the glass? Parks invites us to question who is watching whom.
Dating from 1952, this work situates itself within a fascinating confluence of documentary realism and burgeoning surrealist undertones. Gordon Parks, an artist whose career was deeply intertwined with documenting the lived realities of America's diverse populations, injects a layer of profound social commentary into this seemingly bizarre tableau. While his reputation rests on powerful images of people, Contact Sheet P5 suggests that even in moments intended to capture reality—the "Life" magazine context hints at—the subconscious and the strange can bubble up to the surface. For the collector or designer seeking an object with intellectual weight, this piece offers a sophisticated tension: the familiar structure of photojournalism housing something profoundly dreamlike.
Reproducing such a complex image requires sensitivity to its inherent mood. A high-quality reproduction allows one to integrate this unsettling dialogue into a contemporary space. It functions beautifully as an anchor piece, demanding that the viewer slow down, lean in, and decode the narrative suggested by the repeated frames. It is art for the thoughtful collector, offering not just decoration, but a continuous conversation starter about perception, memory, and the strange beauty found at the intersection of life and documentation.
Gordon Roger Alexander Buchanan Parks, narozený v roce 1912 ve Fort Scottu v Kansasu, byl mnohem více než jen fotograf. Byl to pozorovatel, vypravěč, bojovník za spravedlnost a umělecký vizionář, který se probojoval z chudoby a segregace k tomu, aby se stal jedním z nejvýznamnějších tvůrců 20. století. Jeho životní cesta, plná překážek i triumfů, ho formovala do citlivého a odvážného umělce, který se nebál konfrontovat nepříjemné pravdy americké společnosti.
Parks začal svou kariéru jako samouk, s fotoaparátem získaným v zastavárně. Jeho raná práce, dokumentující životy obyčejných lidí na Chicagské South Side, okamžitě upoutaly pozornost. Nešlo jen o zachycení reality; Parks dokázal ve svých snímcích odhalit lidskou důstojnost a sílu i v těch nejtragičtějších podmínkách. Jeho fotografie z období práce pro Farm Security Administration (FSA) jsou ikonické – *American Gothic*, s Ella Watsonovou, uklízečkou FSA, pózující před americkou vlajkou, je silným vyjádřením rasové nerovnosti a zároveň hlubokým portrétem lidské houževnatosti. Tyto snímky nebyly jen dokumenty; byly to obvinění, výzvy k akci.
Parksův talent se však neomezoval pouze na fotografii. V 50. letech začal experimentovat s psaním a hudbou, což ho přivedlo k filmu. Jeho režijní debut, *The Learning Tree* (1969), byl průlomovým dílem – prvním celovečerním filmem natočeným černým režisérem v Hollywoodu. Film, částečně autobiografický, se zabýval tématem rasové diskriminace a hledání identity na venkově v Kansasu. Následoval *Shaft* (1971), stylový a inovativní akční film, který definoval žánr blaxploitation a stal se kulturním fenoménem. Parks dokázal ve filmu spojit hudbu, vizuální styl a silné příběhy, čímž vytvořil jedinečný a nezapomenutelný zážitek.
Parks byl ovlivněn řadou umělců a hnutí. Jeho práce odráží vliv dokumentární fotografie 30. let, ale zároveň se vymyká konvenčním stylům. Byl inspirován humanistickým přístupem k fotografii a filmovému vyprávění, který kladl důraz na lidskou zkušenost a sociální spravedlnost. Jeho odkaz je nesmírný – otevřel dveře pro generace černých umělců v oblasti fotografie, filmu a literatury. Parks dokázal prostřednictvím svého umění nejen dokumentovat realitu, ale i formovat ji, inspirovat k změně a podnítit dialog o důležitých společenských otázkách.
Gordon Parks nebyl jen fotograf nebo filmař; byl svědomím své doby. Jeho práce je silným připomenutím, že umění může být mocný nástroj pro změnu a že i v těch nejtemnějších časech existuje naděje na lepší budoucnost. Jeho fotografie a filmy jsou trvalým důkazem jeho talentu, odhodlání a hlubokého soucitu s lidským utrpením. Parksův odkaz žije dál v dílech umělců, kteří se inspirují jeho odvahou a vizí.
1912 - 2006 , USA