Giclée nebo plátěný tisk muzeální kvality s rychlou výrobou a širokou nabídkou povrchových úprav. ( Koupit ručně malovaný obraz
Přepnout na digitální obraz)
Vyberte si z našich přednastavených velikostí, které odpovídají původním proporcím díla.
Zadejte šířku a výšku, které potřebujete pro váš rám nebo stěnu. Tisk lze pouze oříznout, nikdy však nelze zvětšit obraz nad jeho původní rozměr, proto při výběru jiného formátu dochází ke ztrátě části obrazu. Před samotným tiskem vám zašleme digitální náhled k schválení. Obraz zobrazený na této stránce nenabízí skutečný výřez — ten uvidíte pouze v náhledu.
Celosvětové doručení () do 2 týdnů namísto standardních 4/5 týdnů. (10 listopad)
Cloister
Rozměry reprodukce
Příběh umělce, jehož jméno je neodmyslitelně spjato s revolučními proměnami italského umění, začal 13. ledna 1836 v pulzujícím Neapoli. Giuseppe Abbati vyrostl pod vlivem svého otce Vincenza, mistra architektury a interiérových scén, což se projevilo v jeho raných dílech, které s jistou nostalgií zachycovaly tiché krásy vnitřních prostor. Tento raný základ však byl brzy vystaven zkoušce osudem, když se jeho život dramaticky změnil v roce 1860, kdy se zapojil do Garibaldiho kampaně za sjednocení Itálie. Během krvavé bitvy u Capuy přišel o pravé oko, což byl tragický okamžik, který ho však navždy změnil v umělce hledající nové způsoby vidění světa. Po této zkušenosti se přesunul do Florencie, což se stalo klíčovým bodem jeho umělecké dráhy. Právě ve slavné Caffè Michelangiolo se setkal s klíčovými postavami hnutí Macchiaioli, jako byli Giovanni Fattori či Silvestro Lega, kteří mu otevřeli dveře k radikálně novému pojetí reality.
Abbatiho cesta byla neustálým bojem mezi stíny interiérů a oslením přirozeného světla. Ačkoliv byl zpočátku uznáván pro své pohledy na vnitřní prostory – za ně dokonce získal medaili na Národní expozici ve Florencii v roce 1861, kterou však jako akt protestu proti porotě odmítl – jeho srdce se brzy naklonilo k plein air malbě. Pod vlivem svého nového okruhu umělců začal experimentovat s odvážným zachycováním světla a stínu, čímž se jeho styl stal unikátním. Jeho tvorba je definována:
Tato technika mu umožňovala vytvářet hloubku a atmosféru, často skrze rámce dveří či oken, čímž diváka vtahovala do jeho vizuálního světa. Jeho umělecká činnost byla však opět přerušena v roce 1866, kdy se musel znovu zarmatovat během Třetí války za nezávislost. Po zajetí austrijskými silami v Chorvatsku se vrátil k civilnímu životu, ale jeho čas byl již krátký. Poslední rok života strávil malováním v krajině poblíž Castelnuovo della Misericordia, než ho 21. února 1868 ve Florencii tragicky vzal náskok smrti po kousnutí vlastním psem a následné nákaze vztekem.
I přes svůj předčasný konec zůstává Giuseppe Abbati postavou, která zásadně ovlivnila estetiku své doby. Jeho dílo bylo silně provázáno ideály hnutí Macchiaioli, které se snažilo o ústup od akademických tradic směrem k realistickému zobrazení italského života. Skrze své krajiny a každodenní scény přispěl k uměleckému vyjádření Risorgimenta. Jeho práce zůstává důležitým svědkem klíčového období italské historie, oslavou inovativního využití světla a nezastupitelným článkem v tkanině evropského realismu.
Mezi jeho nejvýznamnější díla patří:
1836 - 1868 , Itálie