Ritratto di Emanuele Filiberto (1699) je nejslavnější obraz autora Massimo d’Azeglio, který se nachází v muzeu Královský palác ve Venaria Reale ve městě Venaria Reale. Ritratto di Filippo II (1700) a Ritratto di Margherita di Valois (1600) jsou dalšími dvěma díly, která svět zná nejlépe. Z 20 děl umělce Massimo d’Azeglio v našem katalogu uvádíme 20 těch, na které se kolektéři a návštěvníci muzeí nejčastěji dívají, včetně roku vzniku, názvu muzea a příběhu každého díla.
Seřazeno podle našeho skóre popularity, které kombinuje počet vyhledávání, návštěv a objednávek u každého díla. Aktualizováno říjen 2026. Každé dílo na této stránce lze objednat jako ručně malovanou olejovou reprodukci v muzeální kvalitě nebo jako umělecký tisk v požadovaném rozměru.
To stand before this portrait is to step directly into the gilded halls of late 17th-century power. Ritratto di Emanuele Filiberto is not merely a likeness; it is a carefully constructed monument to status, military might, and aristocratic bearing. The subject dominates the vertical composition, clad in armor that speaks volumes without uttering a single word. One senses the weight of history resting upon his shoulders—a palpable sense of duty…
Massimo Taparelli d’Azeglio’s “Ritratto di Filippo II” transcends mere depiction; it embodies the spirit of its time—a pivotal moment in European history grappling with religious reformation and burgeoning absolutism. This monumental canvas captures not just a likeness but also an aura of regal authority intertwined with profound spiritual contemplation. The portrait portrays Philip II of Spain—a monarch renowned for his unwavering Catholicism and ruthless ambition—seated in opulent attire against a…
In the quiet majesty of Massimo Taparelli d’Azeglio’s Ritratto di Margherita di Valois, viewers are transported to an era where every brushstroke served as a testament to nobility and poise. This exquisite portrait, which captures the essence of Margherita Gonzaga, Duchess of Mantua, is far more than a mere historical record; it is a window into the soul of Renaissance Florence. The painting breathes with the elegance of a bygone…
Massimo Taparelli d’Azeglio's “Ritratto di Vittorio Amedeo I” (Portrait of Victor Amadeus I) is more than a simple likeness; it’s a carefully constructed tableau of power, piety, and the burgeoning grandeur of the House of Savoy. Painted in 1600, this oil-on-canvas masterpiece offers a rare glimpse into the persona of a pivotal figure during a period of significant transformation for Italy – a time when the duchy of Savoy was…
In the quiet majesty of Massimo Taparelli d’Azeglio's portrait, Maria Giovanna Battista di Savoia Nemours, we encounter more than a mere likeness; we step into the gilded heart of the Piedmontese court. This evocative work, dating from approximately 1680, serves as a breathtaking window into an era where every brushstroke was designed to communicate power, piety, and prestige. The subject, a noblewoman of the House of Savoy, is captured with…
Massimo Taparelli d’Azeglio's “Ritratto di Filippo I,” painted in 1700, is more than just a likeness; it’s a carefully constructed tableau of power, status, and the burgeoning theatricality of the early 18th century. Executed during a period of significant political and social change in Italy – d'Azeglio’s career spanned the tumultuous years leading up to unification – this portrait offers a fascinating glimpse into the world of aristocratic patronage and…
The portrait of Carlo Emanuele II by Massimo d'Azeglio captures a monarch at the height of his authority. Executed about 1675, the work presents the Duke of Savoy and King of Sardinia in a moment of stillness. He sits upon a throne, a figure of absolute sovereignty. The weight of his station is felt in the heavy silence of his posture.
Massimo Taparelli d'Azeglio’s “Ritratto di Pietro III” isn’t merely a portrait; it’s a carefully constructed meditation on power, duty, and the quiet melancholy inherent in leadership. Painted around 1700 during the height of the Baroque period, this oil-on-canvas work transcends the simple depiction of a monarch, offering instead a profound psychological study of a man grappling with the burdens of his station. The painting immediately draws the eye to Pietro…
Massimo Taparelli d’Azeglio’s “Ritratto di Umberto III il Beato” – or, as it’s often referred to, “Portrait of Blessed Humbert III” – is more than just a likeness; it's a meticulously crafted window into the political and artistic landscape of 18th-century Piedmont. Painted around 1700, this oil on canvas work resides within the collection of La Venaria Reale, a magnificent royal palace near Turin, Italy, and offers a rare glimpse…
Massimo Taparelli d’Azeglio: A Pioneer of Italian Liberalism and Artistic Vision Massimo Taparelli d’Azeglio stands as an extraordinary figure in the annals of 19th-century Italy—a testament to intellectual curiosity, political engagement, and a singular blend of artistic talent. He wasn't merely a statesman navigating turbulent times; he was a novelist who wrestled with moral dilemmas and a painter whose canvases captured the sublime beauty of the Piedmontese landscape, reflecting his…
Ritratto di Beatrice di Ginevra moglie di Tomaso I – A Window Into Renaissance Ideal Beauty Massimo Taparelli d’Azeglio's "Ritratto di Beatrice di Ginevra moglie di Tomaso I,"…
Objednat reprodukci →
The painting Arabs on Horseback by Massimo Taparelli Azeglio is a stunning example of 19th-century art, showcasing the artist's skill in composition, subject matter, and historical context. Created…
Objednejte si ručně malovanou kopii →
Massimo Taparelli d’Azeglio's “Conti di Savoia: Ritratto di Umberto Biancamano” is more than just a portrait; it’s a meticulously crafted window into the heart of 18th-century Piedmontese nobility.…
Objednat reprodukci →
Ritratto di Amedeo VIII is a portrait by Massimo d'Azeglio. The work presents a man rendered in a manner consistent with royal iconography. He is depicted as a…
Objednat reprodukci →
In the portrait titled Ritratto di Carlo Emanuele I, the artist Massimo d'Azeglio captures a moment of poised stillness. The subject, a man with a mustache, faces the…
Objednejte si ručně malovanou kopii →
The painting titled Ritratto di Filiberto I il cacciatore is a work by the artist Massimo Taparelli d'Azeglio. This portrait depicts Filiberto I, the Duke of Savoy. The…
Pořiďte si ho domů →
Ritratto di Polissena d – Massimo Taparelli, Marquess Of Azeglio: A Window into Baroque Elegance Massimo Taparelli d’Azeglio (1798-1866) stands as a pivotal figure in the artistic landscape…
Pořiďte si ho domů →
Massimo Taparelli d’Azeglio's “The Death of Count Josselin di Montmorency” isn’t merely a painting; it’s a meticulously crafted tableau vivant, a frozen moment of profound grief and the…
Objednat reprodukci →
The air in the painting feels heavy with the scent of damp earth and cooling stone. A cascading waterfall spills down a dark, lush mass of trees on…
Objednat reprodukci →Čtyři témata, která se v těchto dílech objevují nejčastěji, spolu s nejlepším příkladem každého z nich.
4 muzea, v nichž je umístěno nejvíce obrazů z této stránky.
| Muzea | Město | Díla autora Massimo d’Azeglio | Obrazy z tohoto seznamu |
|---|---|---|---|
 Královský palác ve Venaria Reale |
Venaria Reale | 16 | Ritratto di Emanuele Filiberto, Ritratto di Filippo II, Ritratto di Margherita di Valois |
 Galleria Palatina |
Florencie | 1 | Arabs on Horseback |
 Galleria Civica di Arte Moderna e Contemporanea Torino |
Turín | 1 | The death of Count Josselin di Montmorency |
 Pinacoteca di Brera |
Milán | 1 | Death of Zerbino |
Mezi lety 1839 a 1840, celkem za 2 let, namaloval Massimo d’Azeglio všechna datovaná díla na této stránce: zde jsou, rok po roce.
The air in the painting feels heavy with the scent of damp earth and cooling stone. A cascading waterfall spills down a dark, lush mass of trees on…
The painting Arabs on Horseback by Massimo Taparelli Azeglio is a stunning example of 19th-century art, showcasing the artist's skill in composition, subject matter, and historical context. Created…
Ritratto di Emanuele Filiberto (1699), Královský palác ve Venaria Reale, Venaria Reale. Následují Ritratto di Filippo II (1700) a Ritratto di Margherita di Valois (1600).
Ritratto di Emanuele Filiberto, Ritratto di Filippo II, Ritratto di Margherita di Valois, Ritratto di Vittorio Amedeo I, Maria Giovanna Battista di Savoia Nemours, 1670 circa, olio su tela Consorzio delle Residenze Reali Sabaude – Reggia di Venaria in affidamento da Castello di Casotto, Regione Piemonte, Ritratto di Filippo I, Carlo Emanuele II, Ritratto di Pietro III, Ritratto di Umberto III il beato a Ritratto di Maria Giovanna Battista. Výše uvedené pořadí uvádí rok a muzeum každého díla.
Náš katalog obsahuje 20 děl autora Massimo d’Azeglio z let 1839 až 1840.
Většina z nich se nachází v Královský palác ve Venaria Reale (Venaria Reale), Galleria Palatina (Florencie) a Galleria Civica di Arte Moderna e Contemporanea Torino (Turín). V tabulce výše jsou jednotlivé muzea uvedeny postupně.
V období 1839: 2 z 20 děl na této stránce pochází z tohoto období, z nich Fight of Rinaldo and Gradasso.
Nejstarší dílo na této stránce pochází z Fight of Rinaldo and Gradasso (1839), nejnovější z Arabs on Horseback (1840).
Portraiture (7), Renaissance (6) a Portrait (5), z celkových 20 děl na této stránce.
Oil On Canvas: 12 z 20 děl na této stránce.
Neoclassicism, jak dokazují obrazy na této stránce.
Ritratto di Emanuele Filiberto, Ritratto di Filippo II a Ritratto di Margherita di Valois patří mezi 16 děl na této stránce, která má v zastarání Královský palác ve Venaria Reale, Venaria Reale.
Ano. Každý obraz na této stránce lze objednat jako ručně malovanou olejovou reprodukci v muzeální kvalitě nebo jako umělecký tisk v požadovaném rozměru přímo z jeho vlastní stránky.
Massimo Taparelli d’Azeglio, powše známý jako Massimo d'Azeglio, byl mimořádnou postavou devatenáctthlavého Itálie. Jako piemontský státník, románopisec a malíř v sobě ztělesňoval veškeré komplikace své éry. Jeho život provázela zásadní politická období, od napoleonské éry až po sjednocení Itálie, přičemž svou nevymazatelnou stopu v italských dějinách zanechal skrze svůj přínos v mnoha různých oborech.
Massimo d'Azeglio se narodil v roce 1798 v Turínu do šlechtické piemontské rodiny, kde byl jeho raný život formován jak aristokratickým privilegiem, tak rostoucí uměleckou citlivostí. Po krátké vojenské službě se rozhodl vyحدى očekávání své konzervativní rodiny a zcela se zasvětil malířství. Několik let strávil v Římě, kde studoval pod vedením Martina Verstappena a hluboce se ponořil do krásy římské krajiny. Jeho raná díla odrážela doznívající styl 1te století s precizní detailností, což je patrné například v krajinách jako „Les a mýtin, Alban Hillové“. D’Azeglio se snažil do svého umění vdechnout vlastenecký cit a experimentoval s historickými scénami a hrdinskými příběhy, jak vidíme v díle „Smrt Montmorencyho“. Přestože získal jako malíř určité uznání, jeho pozornost se postupně začala přesouvat směrem k literatuře.
D’Azegliova literární kariéra skutečně rozkvétala až po jeho přestěhování do Milána. Stal se součástí živoucího milánského intelektuálního kruhu a oženil se pro Chiaru Manzoni, dceru slavného románopisce Alessandra Manzoniho. Inspirován Manzonim napsal d’Azeglio dvě historické romány: Niccolò dei Lapi (1833) a Ettore Fieramosca (1841). Tato díla, vytvořená v duchu Waltera Scottova stylu, měla vyvolat italský vlastenectví a poukázat na utrpení v boji proti cizí nadvládě. Jeho politické vědomí se prohloubilo díky vlivnému dílu jeho příbuzného Cesara Balba, Delle speranze d'Italia. To ho vedlo k aktivní účasti v politice, kdy psal pamflety jako Degli ultimi casi di Romagna (1846), které prosazovaly piemontský leadership v rámci italského národního hnutí.
Politické otřesy 40. let 19. století vystřelily d’Azeglia do pozice významného lídra. Po abdikaci Karla Alberta se v roce 1849 stal premiérem Sardinie. Jeho období vlády bylo charakteristické pragmatickým vedením a snahou o posílení parlamentního systému. Dokázal zajistit přijetí své konstituční role králem Viktorem Emmanuelem II. a vyjednal mírovou smlouvu s Rakouskem. D’Azledo implementoval významné reformy, včetně svobody náboženství, podpory veřejného vzdělávání a snah o omezení vlivu církve. Rozpoznal také vzestupující politickou hvězdu Camilla Cavoura, kterého v roce 1850 pozval do své vlády. Rozdílné pohledy na politiku však nakonec vedly k d'Azegliově rezignaci v roce 1852, čímž uvolnily cestu Cavourově nadvládě.
Navzdory tomu, že se vzdal moci, zůstal Massimo d'Azeglio významnou postavou italské politiky. Nadále prosazoval pojednání mezi Vatikánem a nově sjednoceným Královstvím Itálie. Jeho přínos jako státníka, románopisce a malíře upevnil jeho místo v dějinách Itálie. D’Azegliův moderate přístup k politickým reformám a jeho oddanost konstitučním principům pomohly položit základy pro sjednocení Itálie. Jeho literární díla podpořila pocit národní identity, zatímco jeho umělecké snahy představovaly rané zkoumání romantické krajinní malby v Piemontu. Jeho paměti, vydané posmrtně jako I miei ricordi, poskytují cenný pohled do složitostí italské politiky a společnosti 19. století.
