1
Dutch Cityscape
Ručně malovaná olejná reprodukce od $181 35 × 29 cm
Velikost jako originál $198 47 × 33 cm Objednat v originální velikosti →
Nejslavnější obrazem autora Kees Van Waning je Dutch Cityscape (1907). Díky North Sea in Grey Weather (1920) a Boatmen in West-Nederlandse Harbor tvoří celek tří děl, která každý rozpozná. Náš katalog obsahuje 3 děl umělce Kees Van Waning; níže je 3 děl, na která se svět dívá nejčastěji, každé s uvedeným rokem vzniku, muzeem, které jej uchovává, a důvodem jeho významu.
Seřazeno podle našeho skóre popularity, které kombinuje počet vyhledávání, návštěv a objednávek u každého díla. Aktualizováno listopad 2026. Každé dílo na této stránce lze objednat jako ručně malovanou olejovou reprodukci v muzeální kvalitě nebo jako umělecký tisk v požadovaném rozměru.
2 muzea, v nichž je umístěno nejvíce obrazů z této stránky.
| Muzeum | Město | Díla autora Kees Van Waning | Obrazy z tohoto seznamu |
|---|---|---|---|
 Dordrechts Museum |
Dordrecht | 1 | North Sea in Grey Weather |
 Museum De Waag |
Deventer | 1 | Boatmen in West-Nederlandse Harbor |
Od 1907 do 1920 trvá kariéra umělce Kees Van Waning 14 let, což je o něco více než deset let: zde je přehled rok po roce s nejznámějšími obrazy jednotlivých let.
Dutch Cityscape (1907). Následují North Sea in Grey Weather (1920) a Boatmen in West-Nederlandse Harbor.
46 let: dílo Dutch Cityscape pochází z roku 1907 a Kees Van Waning se narodil/a v roce 1861.
Náš katalog obsahuje 3 děl autora Kees Van Waning z let 1907 až 1920.
Většina z nich se nachází v Dordrechts Museum (Dordrecht) a Museum De Waag (Deventer). V tabulce výše jsou jednotlivé muzea uvedeny postupně.
Nejstarší dílo na této stránce pochází z Dutch Cityscape (1907), nejnovější z North Sea in Grey Weather (1920).
Ano. Každý obraz na této stránce lze objednat jako ručně malovanou olejovou reprodukci v muzeální kvalitě nebo jako umělecký tisk v požadovaném rozměru přímo z jeho vlastní stránky.
Haag, 26. července 1861. Kees Van Waning přichází na svět v Nizozemsku, v prostředí, které bude definovat hranice jeho tvůrčího života. Jeho raná léta jsou formována přísnou výukou několika mentorů. Studuje pod vedením Fr. Beckera a Johana Michaëla Schmidta Cranse, čímž si buduje základní technické dovednosti nezbytné pro profesionální kariéru v oboru malba. Trajektorie jeho rozvoje se mění, když vstupuje do ateliéru Johannes Bosboom, což je období intenzivního učení, které pevně ukotví jeho technický přístup.
Vzdělávání však nekončí s formálním školením. Willem Maris mu poskytuje cenné vodítko a jeho rady ovlivňují směr jeho rodící se tvorby. Toto mentorství pomáhá zuširovovat jeho schopnost interpretovat přírodní svět. Do doby, než se plně usadí, je jeho profesní okruh hluboce provázán s uměleckou komunitou daného regionu. V roce 1906 se jeho osobní a profesní životy spojí, když si vezme Mariu Christinu Hendricu van Stevels, spolupracovnici umělkyni narozenou v roce 1874.
Haag slouží jako centrální osa jeho existence. Zde se narodil a zůstal k tomuto městu připoután až svou smrtí 27. října 1929. Jeho profesní život se odehrává v rámci místní krajiny, ačkoliv jeho působnost sahá až do Voorburgu a Rijswijku v Jižním Holandsku. Na Spui sdílí ateliér s Florisem Arntzeniusem, což je místo, které ho staví přímo do srdce tvůrčího pulsu města. Tato blízkost k ostatním tvůrcům definuje jeho společenské i profesní postavení.
Členství v Pulchri Studio vyznacuje jeho integraci do ustálené umělecké společnosti v Haagu. Jeho vliv a přítomnost však nejsou omezeny pouze na Nizozemsko. Udržuje spojení se zemskou metropolí díky své členství v Arti et Amicitae v Amsterdamu. V roce 1894 je rutina jeho místní praxe přerušena cestami přes Belgii a Francii, výlety, které rozšířily jeho perspektivu daleko za holandské pobřeží.
Impresionismus definuje vizuální jazyk jeho díla. Pohybuje se mezi malbou, akvarelem a kresbou, aby zachytil proměnlivé světlo holandské krajiny. Jeho pozornost zůstává upřena na přírodní svět, konkrétně prostřednictvím zachycení krajin, městských panoramat, přístavů, řek a moří. Pracuje s přímościí, která se snaží přenést atmosféru jeho okolí přímo na povrch médium.
Kompozice se liší v závislosti na zvoleném tématu. Když se jeho pozornost obrací k pohledům na řeky, jeho přístup odráží stylistické tendence Jacoba Marise. Tyto scény s vodou mají svůj specifický rytmus. Pokud se však téma přesune k otevřenému moři, jeho mořské krajiny se více blíží dílu Hendrika Willema Mesdaga. Tento rozdíl v práci s vodou a liniemi obzoru podtrhuje šíři jeho technického rozsahu.