Pere Ubu (1936) je nejslavnější obraz autora Dora Maar, který se nachází v muzeu Metropolitan Museum of Art ve městě New York. Portrait de Frida Kahlo a Portrait of Picasso (1938) jsou dalšími dvěma díly, která svět zná nejlépe. Z 13 děl umělce Dora Maar v našem katalogu uvádíme 13 těch, na které se kolektéři a návštěvníci muzeí nejčastěji dívají, včetně roku vzniku, názvu muzea a příběhu každého díla.
Seřazeno podle našeho skóre popularity, které kombinuje počet vyhledávání, návštěv a objednávek u každého díla. Aktualizováno říjen 2026.
Dora Maar’s “Pere Ubu,” painted in 1936, isn't merely a portrait; it’s an unsettling plunge into the subconscious, a meticulously crafted tableau of primal fear and distorted humanity. This arresting image, rendered in stark monochrome with a dramatic interplay of light and shadow, captures the essence of Surrealism at its most potent – a deliberate disruption of reality designed to evoke profound emotional responses. The painting immediately confronts the viewer…
The artwork titled Portrait de Frida Kahlo is a photographic portrait created by the artist Dora Maar. This specific work features the Mexican artist Frida Kahlo as the subject. The image captures the subject in a formal pose, focusing on her upper body and shoulders. The composition is centered, presenting the subject from the waist up against a simple, blurred background.
Double Portrait is a Surrealist Gelatin Silver Print created by the artist Dora Maar. This photographic print emerged from the artist's experimental period in the mid-1930s, specifically dating to about 1935.
Čtyři témata, která se v těchto dílech objevují nejčastěji, spolu s nejlepším příkladem každého z nich.
3 muzea, v nichž je umístěno nejvíce obrazů z této stránky.
| Muzea | Město | Díla autora Dora Maar | Obrazy z tohoto seznamu |
|---|---|---|---|
 San Francisco Museum of Modern Art |
San Francisco | 2 | Untitled, Double Portrait |
 Metropolitan Museum of Art |
New York | 1 | Pere Ubu |
 Izraelské muzeum |
Jeruzalém | 1 | Portrait of Picasso |
Dora Maar’s “Pere Ubu,” painted in 1936, isn't merely a portrait; it’s an unsettling plunge into the subconscious, a meticulously crafted tableau of primal fear and distorted humanity.…
Pere Ubu (1936), Metropolitan Museum of Art, New York. Následují Portrait de Frida Kahlo a Portrait of Picasso (1938).
29 let: dílo Pere Ubu pochází z roku 1936 a Dora Maar se narodil/a v roce 1907.
Pere Ubu, Portrait de Frida Kahlo, Portrait of Picasso, Untitled, The years lie in wait for you, Double Portrait, Untitled (Hand-Shell), The Pretender, Monster on the Beach a Cavalier. Výše uvedené pořadí uvádí rok a muzeum každého díla.
Náš katalog obsahuje 13 děl autora Dora Maar z let 1934 až 1960.
Většina z nich se nachází v San Francisco Museum of Modern Art (San Francisco), Metropolitan Museum of Art (New York) a Izraelské muzeum (Jeruzalém). V tabulce výše jsou jednotlivé muzea uvedeny postupně.
V období 1930s: 9 z 13 děl na této stránce pochází z tohoto období, z nich Pere Ubu.
Nejstarší dílo na této stránce pochází z Untitled (Hand-Shell) (1934), nejnovější z Untitled Landscape (1960).
Black and white (2) a Hair (2), z celkových 13 děl na této stránce.
Surrealism, jak dokazují obrazy na této stránce.
Untitled a Double Portrait patří mezi 2 děl na této stránce, která má v zastarání San Francisco Museum of Modern Art, San Francisco.
Dora Maar (Henriette Theodora Markovitch, 1907–1997) zůstává fascinující postavou v dějinách 20. století – fotografkou, malarkou i intelektuálkou, jejíž život byl neoddělitelně spleten s bouřlivými proudy surrealismu, politickým aktivismem a vášnivou intenzitou jejích vztahů s Pablemem Picassem. Ačkoliv byla často stíněna genialitou svého spolupracovníka, Maarina unikátní vize, odznáčená psychologickou hloubkou, sociální kritikou a striking nekonvenčním přístupem k fotografii i malířství, si zaslouží mnohem větší uznání. Její příběh není pouze příběhem muse; je to příběh umělkyně, která si vybudovala vlastní cestu v świecie zápasícím s válkou, revolucí a proměnlivými krajinami uměleckého vyjádření.
Její cesta začala v Paříži, kde se narodila v rodině chorvatského architekta a francouzské matky, přičemž její raná léta byla spojena s Buenos Aires. Formální uměleckou dráhu začala na École de Beaux-Arts a Académie Julian v Paříži, kde si zdokonalovala své schopnosti v malířství, než se její zájem začal přelévat do fotografie. Prvotní práce se soustředily na komerční zakázky pro módní časopisy a reklamní kampaně, což jí poskytlo nezbytný základ pro pozdější zkoumání formy a kompozice.
Zlomový okamžik nastal v roce 1930, kdy spojila síly s Pierreem Kéferem a založila společné studio, které se stalo centrálním bodem uměleckých experimentů. Tato spolupráce se rozšířila i na vlivného fotografa Brassaïe, se kterým sdílela temnou komoru, čímž nasávala jeho techniky a postupně vyvíjela svůj vlastní, naprosto jedinečný styl.
Maarova účast v surrealistickém hnutí byla hluboká a přesahovala pouhou estetickou příslušnost; zahrnovala totiž i hluboké zapojení do jeho politických ideálů. Po jejím seznámení s Pablem carem carem Picassou v roce 1935 se stala aktivní členkou levicových skupin, jako byly „masses“ nebo Svaz intelektuálů proti fašismu, což odráželo její závazek k sociální spravedlnosti, který prostupoval velkou část její tvorby. Toto období svědčilo o významném posunu v její umělecké praxi, ovlivněném jak Picassovým mentorským vedením, tak její vlastní vyvíjející se citlivostí.
Její politický aktivismus, projevující se účastí v demonstracích, svolzích a podpisováním manifestů, jako byl ten známý „Když surrealisté měli pravdu“, dokazoval její neochvějnou oddanost antifašistickým kauzám. Skrze svůj objektiv dokumentovala sociální a ekonomické strasti éry Velké hospodářské krize a nabízela syrově realistický portrét chudoby a vyhnanství.
Její vztah s Picassem byl komplexní a transformativní. On v ní spatřil jedinečný pohled na svět a jeho vliv integroval i do své vlastní tvorby, což je nejvýrazněji vidět v díle Guernica, kde její fotografická dokumentace hrála klíčovou roli. Přesto sama Maarová přiznala, že Picassovy portréty často zastíraly její skutečnou identitu, když prohlásila: „Všechny jeho portréty mě jsou lži. Jsou to všechno Picassovy. Ani jeden není Dora Maar.“
V této době Maarová experimentovala s fotografickými technikami a posouvala hranice média prostřednictvím fotomontáží, přičemž zkoumala témata psychologie, snů a vnitřních stavů. Její práce ve tmá}(\text{darkroom}) byla obzvláště inovativní; využívala nekonvenční metody k vytváření obrazů, které působí dojmově a v člověku vyvolávají hlubokou, až mrazivou vzpomínku.
Maarova fotografická tvorba zahrnovala nesmírně široké spektrum témat, od glamourových módních snímků až po dojmové zachycení společenských nepokojů. Její portréty jsou obzvláště fascinující – odlišují se psychologickou intenzitou, fragmentovanými tvary a často znepokojivým pohledem. Disponovala neuvěřitelnou schopností zachytit samotnou podstatu svých subjektů a odhalit jak jejich krásu, tak jejich zranitelnost.
Mezi její nejslavnější fotografie patří portréty jako Jacqueline Lamba (manželky Picassa), André Bretona a samozřejmě i samotného Pabla Picassa. Tyto snímky nejsou pouhým zobrazením vzhledu, ale spíše hlubokým zkoumáním osobnosti a vnitřního života. Zatímco její práce v módním průmyslu projevovala vytříbený cit pro kompozici a estetiku, její dokumentární fotografie věrně zaznamenávaly realitu chudoby a sociální nerovnosti během období Velké hospodářské krize.
Nezastupitelným důkazem hlubokého vlivu, který měla na jeho uměleckou vizi, je i ikonická série Picassových snímků „Pláčoucí žena“, která byla inspirována právě emočním stavem samotné Dora Maar.
Ačkoliv je Dora Maar často vzpominána především jako Picassova muse a milenka, její umělecké dědictví sahá mnohem hlouběji než tato spojení. Její průkopnická práce ve fotografii – zejména pak její zkoumání psychologických témat a nekonvenčních technik – ji ugruntovala jako významnou postavu surrealistického hnutí. Její oddanost sociální spravedlnosti a politickému aktivismu dále obohatila její uměleckou praxi a vdechla její tvorbě silný pocit empatie a kritického povědomí. Dnes fotografie Dora Maar stále rezonují v myslích diváků a nabízejí náhled do komplexního a fascinujícího života – jako svědectví umělkyně, která vzdorovala očekávání a zanechala nezazastupitelnou stopu v celém světě umění.
