Papír

Průvodce studentskou tvorbou

Ulice ve Věcně

Jméno Třída Datum

John Singer Sargent, Ulice ve Věcně (1882), Národní galerie umění. Veřejná doména Objevte toto plátno v pohyblivém světle: kresbu, skutečnou barvu pod lakem i čistý pigment

Fakta

Umělec
John Singer Sargent wahooart.com/cs/artists/john-singer-sargent_cs/
Datum vzniku díla
1856 – 1925
Malováno
1882
Technika
Olej na plátně
Původní rozměry
45 x 53 cm
Pohyb
Impressionist Mastery Painters working fast and outdoors to catch how light actually looked at one moment, rather than finishing smoothly in a studio.
Období
– 19. století
Koná se v
Národní galerie umění wahooart.com/cs/museums/narodni-galerie-umeni-washington_cs/
Artistic style
Muted elegance
Influences
Ernest Ange Duez
Notable elements or techniques
Loose brushstrokes, linear perspective
Subject or theme
Venetian street life

V kontextu

Ulice ve Věcně — John Singer Sargent

Jak velké je?

Původní rozměry jsou 45 × 53 cm (výška × šířka), zde zobrazeno vedle dospělé osoby průměrné výšky.

Kdy bylo toto dílo namalováno?

  1. 1850
  2. 1860
  3. 1870
  4. 1880
  5. 1890
  6. 1900
  7. 1910
  8. 1920

Horní řada: roky. Dolní řada: věk umělce na začátku a na konci každého období — 0 při narození, 69 při smrti.

Vymalováno v době, kdy bylo umělci 26 let. Umělec dožil se 69 let. 199 z celkových 1127 děl tohoto umělce v našem katalogu je datováno dříve.

Shaded: životopis John Singer Sargent (1856–1925) ▲ toto dílo, 1882 každý obraz s datem vzniku, dekáda po dekádě

První díla: až do 1884 Hlavní období tvůrčí činnosti: 1884–1906 Pozdní díla: od 1906

Tyto tři pásma rozdělují díla s uvedeným datem na první čtvrtinu, prostřední polovinu a poslední čtvrtinu. Nejedná se o kompletní tvorbu daného umělce: úzká pásma mohou představovat spíše mezery v záznamech než období nečinnosti. Ty samé roky, v nichž se odehrává život umělce

Porovnat s

Vyberte si jedno z výše uvedených děl: uveďte dvě věci, které má společné s tímto dílem, a jednu věc, ve které se liší.

Další díla, která se k tomuto hodí: wahooart.com/cs/art/similar/john-singer-sargent-ulice-ve-vecne-8BWT5L-cs/

Barvy

Určeno podle obrazu

    Hlavní barva

    Světle růžově hnědá #c9b89f

    Katalogizovaná paleta

    • #C9B89F
    • #181221
    • #9B8D7D
    • #5E5053

    Tyto barvy v rámci celé umělecké palety Najděte další obrazy podle barvy

    Paleta
    Zemité tóny Dominantní barevná rodina na obrázku.
    Název hlavní barvy
    Světle růžově hnědá
    Intenzita
    Monochromní Jak nasycené a rozmanité barvy jsou, od jediného tlumeného odstínu až po mnoho jasných tónů.
    Kontrast
    Prohlášení Míra rozdílů v jasnosti a sytosti barev v rámci celého obrazu.
    Harmonie
    Jemně promíchaná paleta Jak dobře barvy spolu ladí, od kontrastních až po plně harmonické.
    Jasnost
    Vyvážená Jak moc je obraz celkově světlý nebo tmavý, od hlubokého stínu až po jasný světelný vrchol.
    Nasycení
    Ztlumené Jak čisté a syté jsou tyto barvy, od téměř šedých až po plně živé.

    Kde na světě se na tento obraz dívají lidé?

    • méně než 1%
    • 1–3%
    • 3–8%
    • 8–20%
    • 20% a více
    Tento obraz sám o sobě nemá pro zmapování dostatek zaznamenaných návštěvníků, proto tato deska obsahuje všechna díla autora John Singer Sargent za posledních dvanáct měsíců — celkem 57 zemí. Zdroj těchto údajů

    Deset nejvýznamnějších zemí

    1. 1 Čína 55,0%153 200 návštěv
    2. 2 Spojené státy americké 11,7%32 600 návštěv
    3. 3 Hongkong 8,7%24 300 návštěv
    4. 4 Singapur 7,5%21 000 návštěv
    5. 5 Španělsko 2,3%6 500 návštěv
    6. 6 Francie 2,3%6 500 návštěv
    7. 7 Itálie 1,5%4 200 návštěv
    8. 8 Spojené království 1,3%3 600 návštěv
    9. 9 Rumunsko 1,3%3 600 návštěv
    10. 10 Německo 1,3%3 500 návštěv
    11. · 47 dalších zemí 7,1%19 400 návštěv

    Najděte na mapě tři nejtmavší země. Nachází se v některé z nich muzeum, které toto malířské dílo uchovává? Napište jeden důvod, proč by se na něj mohli dívat lidé z dalekých krajin.

    Top 20 nejvíce prohlížených děl umělce John Singer Sargent

    1. 1 Květina, Lilie, Lilie, Rose, 1885 2,8%9 000 návštěv
    2. 2 Lod pod wodami Kappro, 1878 1,6%5 200 návštěv
    3. 3 Las Meninas (po Velázquezovi), 1879 1,5%5 000 návštěv
    4. 4 Dcera Edwarda Darleya Boita, 1882 1,0%3 400 návštěv
    5. 5 Večerní stůl (také známý jako Mr. a paní Albert Vickers), 1884 1,0%3 300 návštěv
    6. 6 El Jaleo, 1882 1,0%3 100 návštěv
    7. 7 The Wyndham Sisters, 1899 0,6%2 100 návštěv
    8. 8 A Nude Boy on a Beach (also known as Boy Lying on a Beach), 1878 0,6%2 100 návštěv
    9. 9 Nude Egyptian Girl, 1891 0,6%1 800 návštěv
    10. 10 Lady Agnew of Lochnaw 0,6%1 800 návštěv
    11. 11 Kapří (také známá jako Holka z Kapří), 1878 0,5%1 600 návštěv
    12. 12 Ulice ve Věcně, 1882 tento obraz 0,5%1 600 návštěv
    13. 13 Dr. Pozzi at Home, 1881 0,5%1 600 návštěv
    14. 14 Two Girls with Parasols at Fladbury, 1889 0,5%1 600 návštěv
    15. 15 Egyptološka žena, 1891 0,5%1 600 návštěv
    16. 16 Claude Monet Painting by the Edge of a Wood, 1885 0,5%1 500 návštěv
    17. 17 Head of Christ, 1897 0,5%1 500 návštěv
    18. 18 Cashmere, 1908 0,4%1 300 návštěv
    19. 19 Robert Louis Stevenson a jeho manželka, 1885 0,4%1 300 návštěv
    20. 20 Dan les oliviers à Capri, 1878 0,4%1 300 návštěv

    Tyto práce společně si nárokují 16,0% veškeré pozornosti, kterou obrazy tohoto umělce obdržely za posledních dvanáct měsíců. Katalog obsahuje 1388 děl tohoto umělce, z nichž 945 byla prohlédnuta alespoň jednou. Tento obraz se řadí na 12 místě, přičemž si připomíná 0,5% této pozornosti (1 600 návštěv). Stále stejné, měsíc po měsíci

    Sloupce měří pozornost, nikoliv kvalitu. Vyberte dílo na vrcholu a toto: uveďte jednu věc, která by mohla způsobit, že si obraz získá slávu mimo to, jak je vymalovaný.

    O tomto uměleckém díle

    Ulice ve Věcně — John Singer Sargent

    Pozorování ulic Benátek

    John Singer Sargentův obraz „Pozorování ulic Benátek“ uchycuje okamžik klidného společenského života ve venkovní ulici benátské, nabízející pohled na každodenní život města. Výtvarník zachytil tři osoby – dva muži a mladou ženu – zapojené do zdánlivě nenápadné konverzace nebo rychlých pohledů. Mladá žena, oblečená dlouhé šaty a kabát, vyniká svou pozicí a oblečením. Její skloněné oči a svižný pohyb naznačují, že se rychle pohybuje kolem dvou mužů, kteří jsou seskokáni v rozhovoru nalevo od ní. Pozadí vytváří kavárna přidávající obrazu hloubku a pocit komunity – každodenního života. Tento dílo je ikonickým příkladem impresionistického přístupu k zachycování krásy světa.

    Impressionismus: Pohyb světla a atmosféry

    Výtvarník vytvořil obraz ve stylu impresionismu kolem roku 1882. Charakterizuje ho volné štětkové tahy a důraz na zachycení podstaty scény, nikoli na přesné vykreslení detailů. Sargentova technika zahrnuje kombinaci hladkých a hrubých štětek vytvářející harmonickou rovnováhu mezi formou a atmosférou. Použil perspektivu liniovou, která vede oko směrem k vyhlášení vzdálenosti v pozadí. Tato technika vytváří silný pocit hloubky, čímž vtahuje diváka do obrazu. Jeho cílem bylo vyjádřit okamžik času – světlo a pohyb – přesně tak jak je viděno očima.

    Barvy a osvětlení: Subtilní elegance

    Paleta barev dominují tlumeným zemním odstíny – jemným hnědím, šedými a béžovým pozadím. Přidávají kontrastné červené a černé akcenty. Celkový efekt je uklidňující, přispívající k melancholickému ale elegantní atmosféře. Omezená používání jasných barev zaměřuje pozornost diváka na osoby a jejich interakce. osvětlení je měkké a rozptýčené – typické pro oblačný den – jemně osvětlující osoby i budovy. Toto vytváří subtilní stíny, které zvýrazňují třetí rozměr obrazu.

    Historický kontext: Venkovní život v době zlatého věku

    „Pozorování ulic Benátek“ je jedním z několika scén benátských vytvořených nebo nakreslených Sargenta během jeho pobytu ve městě. Na rozdíl od mnoha umělců, kteří se zaměřili na architekturu Benátek, Sargent vybral zachycení živoucího života na ulicích města – lidí procházejících se po cestách a kavárnách. Jeho dílo reflektuje estetiku doby zlatého věku, kdy byly bohatství a společenský život hlavním tématem uměleckých tvorů.

    Symbolika emocí: Jediná postava a klidná atmosféra

    Výtvarník vyjadřoval své pocity prostřednictvím obrazu – pozorování ulic Benátek. Tento dílo vypráví příběh o každodenních životě ve městě, kde jsou osoby aktivní a zapojeny do společenských aktivit. Jediná postava ženu vyvolává pocit kontemplace nebo izolace. Atmosféra obrazu působí klidně a nostalgicky – jako záznam času, který zůstal nezměněn.

    Umělec a muzeum

    Autor

    John Singer Sargent

    Narozen(a) v Florencie, Spojené státy americké

    Rané roky, rodina a formování talentu

    John Singer Sargent se narodil 12. ledna 1856 ve Florencii v Itálii, v obouměřeném světě, který formovalo neustálé putování jeho amerických rodičů, Fitzwillia a Mary Newbold Sargentových. Jeho otec působil v letech 1844 až 1854 jako oční chirurg v nemocnici Wills Eye Hospital ve Filadelfii. Tento lékařský původ poskytl rodině stabilní, byť dočasnou základnu, než se jejich život zcela neoteplil rytmem kosmopolitní Evropy. Domov v jeho rodině byl prostoupen uměleckým vnímáním; jeho sestra Mary se narodila v roce 1857 a později se jeho sestra Emily vypracovala na uznávanou malířku. Tato raná léta nebyla o pevné domovnosti, ale spíše o hlubokém ponoření se do vizuálních tradic evropského kontinentu.

    Jeho formální vzdělání se neslo cestou nejvýznamnějších evropských uměleckých center, přičemž jeho trénink zahrnoval Florencii, Paříž i Londýn. V Paříži vstoupil do dílny Caroluse-Durana, což byla mentorská spolupráce, která zásadně formovala jeho technický přístup. Toto období studia bylo klíčové pro zdokonalení pozorovatelských schopností, které charakterizovaly jeho raný rozvoj. Místo aby následoval rigidní akademickou cestu, jeho vzdělávání bylo spíše sérií přímého střetávání s mistry a specifickými metodami pařížských atelierů. Z těchto studií vyšel s technickou zručností, která mu umožnila plynule přecházet mezi strukturovanými nároky portrétní tvorby a spontánními požadavky jeho pozdějších studií.

    Parížské roky a umělecký skandál

    V roce 1874, ve věku osmnácti let, vstoupil John Singer Sargent do pařížského studia Caroluse-Durana. Toto mentorská spolupráce se ukázala být transformativní; důraz na techniku přímého malování mu pomohl zdokonalit jeho technickou zručnost a schopnost zachytit podobnost s neuvěřitelnou rychlostí. Aby dále prohloubil své dovednosti, zapsal se na École des Beaux-Arts, kde studoval z živých modelů a s castsů, čímž si upevnil své základy. Během těchto formativních let se začal prosazovat mezi elitou města a objevoval se v sociálních i uměleckých hierarchiích francouzské metropole.

    Jeho vzestup k pozici předního společenského malíře však přerušila náhlá a ostrá kontroverze. Odhalení obrazu Madame X (Portrét Madame Pierre Gautreau) na Salonu v roce 1884 vyvolalo skandál, který ohrozil jeho budoucí kariéru. Odvážný popis společnice – charakteristický její bledou pleťí a sugestivní pózou – byl pařížskou společností považován za provokativní. Ačkoliv později přetvářel ramínko jejího šaty, společenské dopady byly zásadní. Tento skandál ho nakonec přiměl k odchodu z Paříže a návratu do Anglie, kde hledal publikum, které by bylo pro jeho talent více vstřícné.

    Úspěch v Londýně a mistrovství portrétu

    Skandál v Paříži vyvolal v jeho životní i umělecké dráze zásadní zvrat, který ho v roce 1886 vedl k přestěhování do Londýna. Tento krok se stal klíčovým bodem jeho existence, kdy se z kontroverzní postavy stal přední portrétní malíř své generace. John Singer Sargent disponoval vzácnou mírou profesní nezávislosti; mohl si svobodně vybírat, které zakázky přijme, a za svou práci požadoval velmi vysoké honoráře. Tato autonomie mu umožnila pohybovat se v nejvyšších společenských kruzích s jistotou a autoritou, které mohl rovnák být jen málo jeho současníkovi.

    Jeho modelami byli skuteční tvůrci své éry, od společenské elity až po významné politické osobnosti. Mezi mnoha slavností, kteří před ním posedli, byl i bývalý prezident Theodore Roosevelt. John Singer Sargent však nezapisoval pouze fyzickou podobnost; dokázal zachytit společenskou dynamiku i nesmírný przepych edvardovské éry. Jeho schopnost zachytit podstatu charakteru svých modelů z něj učinila vysohlednou osobnost pro každého, kdo si přál zajistit své místo v vizuální historii tehdejší doby.

    The Wyndham Sisters (1899)

    The Misses Hunter (1902)

    Henry James (1913)

    John D. Rockefeller (1917)

    Technika a umělecký styl

    Sargentův přístup k plátnu byl definován neuvěřitelnou technickou zručností, zejména jeho schopností „kreslit štětcem“. Pod vedením Caroluse-Durana přijal princip přímého malování, metody, která upřednostňovala okamžité nanášení pigmentu před bezpečným, ale omezeným používáním předběžných skic. Toto cvičení ho naučilo zachytit samotnou esenci subjektu prostřednictí spontánních a rozhodných pohybů. Jeho metoda často zahrnovala rozkládání tónů do diskrétních, mozaikových ploch, které následně jemně propojoval, aby dosáhl pocitu hloubky a tvaru. Tento proces mu vnesl do práce určitou fluiditu, která se stala jeho neoddělitelným znakem.

    Jeho tvorba odrážela dvojí povahu jeho uměleckého temperamentu. V portrétech na zakázku dodržoval styl grand manner, kdy plnil očekávání svých společenských elit s elegancí a klidnou jistotou. Nicméně jeho neformální studie a krajinářské malby odhalovaly zcela jinou sklonnost. V těchto dílech vykazoval blízkost s impresionismem a využíval volné tahy štětcem, aby zachytil proměnlivé kvality světla. Tato všestrannost mu umožnila plynule přecházet mezi strukturovanými nároky formálního portrétního malířství a expresivními, atmosférickými požadavky malby v plenéru.

    El Jaleo

    Carnation, Lily, Lily, Rose

    Madame X

    Klíčová díla a umělecký rozsah

    Sargentovo dílo bylo nesmírně bohaté a rozsáhlé, zahrnující přibližně 900 olejomaleb a více než 2 000 akvarelů. Jeho umělecká inspirace se pohybovala spolu s jeho vlastními cestami po celém světě; dokumentoval krajiny i postavy od Benátek, Tyrolu, Korfu a Capri až po Blízký východ, Španělsko, Montanu, Maine i Floridu. Tato geografická šíře mu umožnila plynule přecházet mezi přísnými nároky vysokosnådní portrétní tvorby a spontánními požadavky plein-air studií. Ačkoliv byla jeho reputace často spojována s elegancí jeho modelů, jeho skici a náčrtky z uhlím odhalují neklidné, pozorovatelské oko, které se nesnažilo o pouhou podobu, ale o zachycení samotné podstaty okamžiku.

    Jeho schopnost pohybovat se mezi různými žánry je zřejmá v kontrastu mezi jeho nejslavnějšími motivy. Madame X zůstává klíčovým dílem jeho rané kariéry, prácí, která definovala jeho přítomnost na pařížské umělecké scéně. Naopak jeho pozdější zájem o přírodní svět a neformálnější prostředí zrodil díla jako Carnation, Lily, Lily, Rose, zachycující dvě mladé dívky v anglické zahradě. Dokázal také zachytit dynamickou energii pohybu v obraze El Jaleo, který představuje španělské tanečnice flamenco. Tato díla demonstrují technickou flexibilitu, díky níž dokázal přejít od tíživých, formálních požadavků zakázkového portrétu k světlem prosvycetající atmosféře zahrady nebo tance.

    1882: El Jaleo

    1885: Carnation, Lily, Lily, Rose

    Odkaz a trvalý vliv

    Do okamžiku své smrti 15. dubna 1925 dosáhl rozsah Sargentova díla obrovské míry, zahrnující přibližně 900 olejomaleb a více než 2 000 akvarelů. Jeho technická zručnost, a zejména neuvěřitelná schopnost „kreslit štětcem“, zanechala nesmazatelnou stopu v díle následujících generací umělců. Ačkoliv velká část jeho slávy byla postavena na portrétech pro vysokou společnost edvardovské éry, jeho vliv zasáhl až do samotné podstaty toho, jak je na plátně zachycována světlo a atmosféra.

    Chápání jeho uměleckého rozsahu prošlo v 80. letech 20. století zásadním zvratem. Objevování jeho dříve přehlížených mužských aktů nabídlo komplexnější pohled na jeho tvůrčí záměry a posunulo diskuzi za hranice společenských kruhů, které tvořily pozadí jeho portrétů. Toto rozšíření jeho známého díla odhalilo jemnějšího umělce, jehož zájmy nebyly omezeny pouze na třpytivé povrchní krásy éry Gilded Age. Jeho díla i dnes neustále fascinují diváky po celém světě a nacházejí své místo v prestižních institucích, jako je Metropolitan Museum of Art či Tate Gallery.

    El Jaleo

    Carnation, Lily, Lily, Rose

    Madame X

    The Wyndham Sisters

    Muzeum

    Národní galerie umění

    Vystaveno v Washington, USA

    Národní galerie umění: Srdce americké kultury a umělecké tradice

    V srdci Washingtonu, D.C., na Národním náměstí, se majestátně tyčí Národní galerie umění – ne jen muzeum, ale živoucí památník lidské kreativity a ambicí. Založena v roce 1937 díky vizionářskosti Andrew W. Mellona, galerie se od samého počátku stala symbolem americké kulturní identity, prostorem pro dialog mezi staletími umělecké tvorby a místem, kde se setkávají různé styly a perspektivy.

    Kolekce Národní galerie je pozoruhodná svou rozmanitostí i hloubkou. Od mistrovských děl renesance, jako je Leonardo da Vinciho Ginevra de' Benci, kde se v každém detailu zrcadlí intimita a psychologická hloubka portrétu, až po Michelangelovy sochy, které s dramatickou silou zobrazují lidské utrpení, galerie nabízí neopakovatelný pohled do historie západního umění. Raphaelova Madonna del Prato vyzařuje klid a harmonii, zatímco sbírka Paula Mellona, Ailsy Mellon Bruceové a Chestera Dalea obohacuje galerii o impresionistická a moderní díla od Cézanna, Matissa a Picassa. Představte si chvíli strávenou před Monetovým obrazem Les Bateaux Rouges, Argenteuil, kde se světlo hraje na vodní hladině, nebo před Picassoho plátnem, které vás vtahuje do světa geometrických tvarů a expresivních barev. Neopomíjí ani sbírku holandského zlatého věku, kde Jan Both ve svém Plate 5: Stag Beetle s neuvěřitelnou precizností zachycuje detaily přírody.

    Architektonická symfonie: Klasicismus a modernismus v harmonii

    Samotná architektura Národní galerie je nedílnou součástí jejího kouzla. Západní křídlo, navržené Johnem Russellem Pope, se pyšní neoklasicistním stylem, evokujícím vznešenost starověkého Říma a renesanční Itálie. Vysoké stropy, precizně provedené detaily a pocit klidu vytvářejí atmosféru ideální pro hlubokou kontemplaci umění. V kontrastu s tím stojí východní křídlo od I.M. Peiho, které představuje výrazný příklad modernismu. Jeho majestátní atrium, zalité přirozeným světlem díky heliostatům, vytváří dynamický a rozsáhlý prostor, který se vymyká tradičním galerijním koncepcím. Je to nejen místo pro obdivování umění, ale i zážitek z moderní architektury.

    Živoucí muzeum: Dialog s minulostí a současností

    Národní galerie není jen statickým sborem děl; je to živé centrum uměleckého dění. Pravidelné přednášky, konference, vzdělávací prohlídky a dokonce i hudební vystoupení obohacují zážitek návštěvníků a podporují hlubší porozumění historii umění. Galerie aktivně spolupracuje s umělci a vědci z celého světa, čímž vytváří dynamickou intelektuální komunitu zaměřenou na inovace a kritické myšlení. Neopomíjí ani současné umění – díla jako Missouri Pettwayové patchworkové quiltů z Gee's Bend vyprávějí silná příběhy a Arshile Gorkyho biomorfní formy vyzývají k zamyšlení nad hranicemi reality.

    Unikátnost a přístupnost: Galerie pro všechny

    Národní galerie umění se zavázala zpřístupnit umění všem. Vstup do galerie je zdarma, což odráží její poslání sloužit americkému lidu. Sbírka Chestera Dalea, dostupná bezplatně, představuje skutečný klenot instituce – pozoruhodnou sbírku impresionistických a moderních děl. Galerie se neustále snaží o inovace a nabízí návštěvníkům různé způsoby objevování umění - od virtuálních prohlídek po interaktivní hry, jako je Artle, který testuje znalosti v oblasti umění. S více než 60 000 vysoce rozlišených obrázků z její sbírky dostupných ke stažení zdarma se Národní galerie stává globálním centrem pro objevování a sdílení uměleckého dědictví.

    Kde si přečíst více informací

    Najděte si online

    QR kód odkazující na stránku ke stažení Ulice ve Věcně

    wahooart.com/cs/art/download/john-singer-sargent-ulice-ve-vecne-8BWT5L-cs/

    Jak citovat toto dílo

    MLA
    Sargent, John Singer. Ulice ve Věcně. 1882, Národní galerie umění. https://wahooart.com/cs/art/john-singer-sargent-ulice-ve-vecne-8BWT5L-cs/
    APA
    Sargent, John Singer (1882). Ulice ve Věcně [Painting]. Národní galerie umění. https://wahooart.com/cs/art/john-singer-sargent-ulice-ve-vecne-8BWT5L-cs/
    Chicago
    John Singer Sargent. Ulice ve Věcně. 1882. Národní galerie umění. https://wahooart.com/cs/art/john-singer-sargent-ulice-ve-vecne-8BWT5L-cs/
    Harvard
    Sargent, John Singer (1882) Ulice ve Věcně. Národní galerie umění. Available at: https://wahooart.com/cs/art/john-singer-sargent-ulice-ve-vecne-8BWT5L-cs/

    Zaměřte se pozorně

    Ulice ve Věcně — John Singer Sargent

    Zaměřte se na detail

    Odpovídejte vlastními slovy. Neexistují zde žádné špatné odpovědi – pouze odpovědi, které dokážete vysvětlit.

    1. Co vás zaujme jako první a proč?
    2. Které barvy nebo tvary vytvářejí atmosféru – a jaká to je atmosféra?
    3. Kolik tváří dokážete najít? ____ (v našem katalogu jich vidíme 3 — souhlasíte?)
    4. V našem katalogu je toto dílo zařazeno pod: venetian street, urban landscape, impressionism. Souhlasíte? Co byste k němu přidali nebo co byste z něj odebrali?
    5. Vraťte se k dílu Květina, Lilie, Lilie, Rose (1885), který jste v tomto průvodci viděli dříve. Uveďte dvě věci, které má společné s tímto dílem, a jednu věc, která je odlišná.

    Vaše odpověď

    Napište krátký odstavec o tomto uměleckém díle. Vycházejte při psaní z faktů uvedených v předchozích částech tohoto průvodce a ze svých předchozích odpovědí.

    Artový kvíz

    Ulice ve Věcně — John Singer Sargent

    Jak dobře znáte toto umělecké dílo?

    U každé z následujících 5 otázek zaškrtněte jednu odpověď. Každá má právě jednu správnou odpověď.

    1. 1. Jaký styl malířství charakterizuje obraz "Street in Venice"?

      • A Realismus
      • B Symbolismus
      • C Impressionismus
    2. 2. Kde John Singer Sargent získal své vzdělání?

      • A Ve školách
      • B V muzeích a kostelních prostorách
      • C Na univerzitě
    3. 3. Jaký základní kolor dominuje obrazu "Street in Venice"?

      • A Jasné červené barvy
      • B Syté zelené odstíny
      • C Tlumené zemité tóny
    4. 4. Co je hlavním cílem použití perspektivy v obrazu "Street in Venice"?

      • A Zvýšit kontrast mezi postavami
      • B Vytvořit pocit hloubky
      • C Přesně zobrazit architekturu
    5. 5. Jaký aspekt života ve Venuci chtěl Sargent zachytit v tomto obrazu?

      • A Monumentální stavby města
      • B Elegantní večírky aristokratů
      • C Jednoduché každodenní život obyvatel

    Můj výsledek: ____ z 5

    Klíč k odpovědím – pro učitele

    Tato část začíná na nové vytištěné straně, takže ji lze z kopií jednoduše vynechat.

    1C · 2B · 3C · 4B · 5C

    Ověřte jakoukoli odpověď v katalogovém záznamu tohoto obrazu

    Otázky a odpovědi

    O čem "Ulice ve Věcně" je a jakou atmosféru vyzařuje?

    „Ulice ve Věcně“ od John Singer Sargent spojuje venetian street, urban landscape, impressionism, figure painting, light & shadow, cafe scene, quiet moment s Nostalgický atmosférou.

    Jak se v díle "Ulice ve Věcně" propojují médium a pohyb?

    V díle "Ulice ve Věcně" se setkává technika Olej na plátně sismem Impressionist Mastery.

    Kolik let bylo John Singer Sargent, když v roce 1882 vytvořil(a) dílo „Ulice ve Věcně“?

    Při vzniku díla „Ulice ve Věcně“ v roce 1882 bylo umělcům John Singer Sargent (narozenému/é v 1856) 26 let.