Formát papíru

Průvodce studentskou tvorbou

At the Coffee Table

Jméno Ročník Datum

Edvard Munch, At the Coffee Table (1883). Právo veřejné domény

Zásadní informace

Autor
Edvard Munch wahooart.com/cs/artists/edvard-munch_cs/
Datum vzniku díla
1863 – 1944
Malováno
1883
Medium
Oil On Canvas
Původní rozměry
45 x 77 cm
Pohyb
Impressionism Painters working fast and outdoors to catch how light actually looked at one moment, rather than finishing smoothly in a studio.
Období
19th Century
Artistic style
Realism
Notable elements
Two people, cups, potted plants, vase
Subject or theme
Quiet moments of everyday life and intimacy

V kontextu

At the Coffee Table — Edvard Munch

Jak velký je?

Původní rozměry jsou 45 × 77 cm (výška × šířka), zde zobrazeno vedle dospělé osoby průměrné výšky.

Kdy bylo toto dílo vytvořeno?

  1. 1860
  2. 1870
  3. 1880
  4. 1890
  5. 1900
  6. 1910
  7. 1920
  8. 1930
  9. 1940

Shaded: životopis Edvard Munch (1863–1944) ▲ toto dílo, 1883

Podobná díla

Vyberte si jedno z výše uvedených děl: uveďte dvě věci, které má společné s tímto dílem, a jednu věc, ve které se liší.

Další díla, která se k tomuto hodí: wahooart.com/cs/art/similar/edvard-munch-at-the-coffee-table-8XXU56-en/

Paleta barev

Určeno podle obrazu

    Hlavní barva

    Phthalo Green #2a2d36

    Uložená paleta

    • #2A2D36
    • #664A4A
    • #7D7678
    • #A5A3A8
    Název hlavní barvy
    Phthalo Green
    Sytost
    Monochromatic Jak nasycené a rozmanité barvy jsou, od jediného tlumeného odstínu až po mnoho jasných tónů.
    Kontrast
    Balanced Jak moc se barvy v rámci obrazu liší v jasnosti a sytosti.
    Harmonie
    Discordant Palette Jak dobře barvy spoluladí, od kontrastních až po plně harmonické.
    Jasnost
    Shadow Jak moc je obraz celkově světlý nebo tmavý, od hlubokého stínu až po jasný světelný vrchol.
    Nasycení
    Subtle Color Jak čisté a syté jsou tyto barvy, od téměř šedých až po plně živé.

    O tomto uměleckém díle

    At the Coffee Table — Edvard Munch

    A Quietude Captured in Oil

    In the quiet corners of art history, there exist moments that transcend the mere depiction of reality to touch upon the very essence of human connection. Edvard Munch’s 1883 masterpiece, At the Coffee Table, is one such profound encounter. At first glance, the painting presents a scene of domestic tranquility: two figures seated intimately around a table, perhaps sharing a silent thought or a gentle conversation over tea. The composition is anchored by the presence of an older man, distinguished by his glasses, and a younger woman, their proximity suggesting a shared history and a comfortable, unspoken bond. Through the medium of oil on canvas, Munch employs a delicate touch that belies his later reputation as the master of existential dread, instead offering us a window into the soft, rhythmic pulse of everyday life.

    The technique employed in this early work reveals an artist deeply engaged with the nuances of Realism and the burgeoning influences of Impressionism. Munch’s brushwork is deliberate yet fluid, capturing the way light interacts with the porcelain of the cups and the organic textures of the scattered greenery. The inclusion of potted plants and a central vase does more than merely decorate the room; it breathes life into the setting, creating a lush, indoor garden that frames the human subjects. This careful attention to detail—the way a shadow falls across the table or how a leaf catches the light—demonstrates Munch's ability to find extraordinary beauty within the most mundane of arrangements.

    The Symbolism of Connection and Solitude

    While many recognize Munch for the visceral screams of his later Expressionist period, At the Coffee Table invites us to explore a different facet of his psychological depth. Here, the symbolism is found in the spaces between the subjects. The two cups, placed with careful symmetry before each person, act as silent witnesses to their shared moment. There is a palpable sense of intimacy, yet there is also a subtle, haunting quality to the stillness—a characteristic hallmark of Munch’s oeuvre. Even in this peaceful setting, one can sense the underlying themes of mortality and the fleeting nature of time that would later dominate his work. The greenery surrounding them serves as a poignant reminder of life's persistence amidst the quietude of human existence.

    For the discerning collector or interior designer, this piece offers a unique emotional resonance. It does not demand attention through loud colors or jarring movements; rather, it commands the room through its ability to foster contemplation. It is an ideal selection for spaces designed for reflection, such as a library, a study, or a sophisticated lounge. A high-quality reproduction of this work brings with it a sense of historical weight and a refined aesthetic that complements both classical and contemporary decor. To hang At the Coffee Table is to invite a piece of Norwegian soul into one's home—a reminder that even in our fast-paced, modern world, there is profound value in the slow, quiet moments of connection.

    Umělec a muzeum

    Umělec

    Edvard Munch

    Narozen v Løten, Norsko

    Život v stínu: Svět Edvarda Muncha

    Edvard Munch, narozený roku 1863 v drsné krajině Norska, se stal umělcem ztělesňujícím úzkost a emocionální rozpolcenost moderní doby. Jeho život byl hluboce poznamenán ztrátou a všudypřítomnou melancholií, která sloužila jako pramen jeho silně expresivního umění. Dětství zastíněné brzkými úmrtími matky a sestry – oběti tuberkulózy – v něm probudilo děsivé zaujetí smrtelností, nemocemi a křehkostí lidské existence. Tyto zážitky nebyly pouhými biografickými detaily; staly se jádrem jeho umělecké vize, podněcovaly neúnavné zkoumání vnitřního světa strachu, smutku a touhy. Přísná náboženská víra otce a vlastní boj s duševní nemocí dále přispívaly k pocitu úzkosti, který prostupoval Munchovým světem a formoval nejen jeho osobní život, ale i symbolický jazyk jeho obrazů. Netvořil pouhé scény; externalizoval vnitřní stav, překládal psychickou tísň do vizuální podoby.

    Zrození exprese: Vlivy a umělecký vývoj

    Munchova umělecká cesta začala formálním studiem na Královské škole umění a designu v Kristianii (Oslo), ale skutečný zápal jeho kreativity zažehl kontakt s bohémskými kruhy a nihilistickou filozofií Hanse Jægera. Jæger Muncha povzbuzoval, aby opustil konvenční akademické styly a ponořil se do hlubin vlastní subjektivní zkušenosti, konceptu, který nazval „malbou duše“. Tento zásadní posun znamenal počátek Munchova osobitého stylu – charakterizovaného syrovými emocemi, zkreslenými formami a odmítnutím naturalistické reprezentace. Jeho cesty do Paříže v 90. letech 19. století ho vystavily rozvíjejícímu se postimpresionistickému hnutí, kde absorboval vlivy umělců jako Paul Gauguin, Vincent van Gogh a Henri de Toulouse-Lautrec. Odvážné použití barev, expresivní štětcování a psychická intenzita těchto mistrů silně rezonovaly s Munchovými vlastními uměleckými sklony. Nenapodoboval jejich techniky; syntetizoval je do něčeho jedinečného – vizuálního jazyka schopného vyjádřit nejhlubší a znepokojivé lidské emoce. Jeho pobyt v Berlíně byl také klíčový, přivedl ho do kontaktu s dramatikem Augustem Strindbergem, jehož zkoumání psychologických témat dále podněcovalo Munchovy umělecké snahy.

    Ikonické vize: Hlavní díla a jejich symbolický význam

    Munchovo dílo je osídleno obrazy, které se hluboce zakořenily ve společném vědomí. The Scream, možná jeho nejznámější práce, přesahuje status obrazu a stává se univerzálním symbolem existenční úzkosti. Vířící, ohnivá krajina a zkroucená tvář postavy ztělesňují prvotní křik proti lhostejnosti vesmíru. Madonna, kontroverzní a hluboce osobní dílo, s neklidnou upřímností zkoumá témata sexuality, mateřství a smrtelnosti. Opakující se motivy jako The Sick Child – inspirované ztrátou jeho sestry Sophie – slouží jako silné připomínky Munchova dětství trauma a všudypřítomného stínu smrti. Melancholy I & II, mocná zobrazení hlubokého smutku a izolace, odhalují zranitelnost, která je zároveň hluboce osobní i univerzálně srozumitelná. Tato díla nejsou pouhými reprezentacemi vnější reality; jsou okny do duše umělce, nabízející divákům nekompromisní pohled do nejtemnějších zákoutí lidské psychiky. Munch se nesnažil vytvářet krásné obrazy; usiloval o sdělení pravdy – i když byla bolestivá a znepokojující.

    Trvalý odkaz: Historický význam a trvající vliv

    Munchův přínos modernímu umění je neocenitelný. Zůstává klíčovou postavou ve vývoji expresionismu, připravil cestu umělcům, kteří upřednostňovali subjektivní emoce před objektivní reprezentací. Jeho nekompromisní zkoumání univerzálních lidských zkušeností – lásky, ztráty, úzkosti a smrti – dodnes rezonuje s publikem a upevňuje jeho postavení jako jednoho z nejvlivnějších a trvalých umělců v dějinách umění. Jeho dílo hluboce ovlivnilo následující generace umělců, ovlivnilo hnutí jako německý expresionismus a další. Odvážil se čelit temnější stránce lidské existence, zpochybnil konvenční představy o kráse a umělecké reprezentaci. I po dosažení slávy a uznání – vyvrchulícím založením Munchova muzea v Oslu – jeho osobní život zůstal turbulentní, poznamenaný obdobími duševní nestability a izolace. Přesto i přes to pokračoval ve tvoření a zanechal dílo, které neustále provokuje, vyzývá a inspiruje. Munchův odkaz nespočívá jen v samotných obrazech; spočívá v odvaze čelit složitosti lidské existence a překládat tyto zkušenosti do umění, které oslovuje nejhlubší části našeho bytí.

    Více informací zde

    Najděte si online

    QR kód odkazující na stránku ke stažení At the Coffee Table

    wahooart.com/cs/art/download/edvard-munch-at-the-coffee-table-8XXU56-en/

    Citace tohoto díla

    MLA
    Munch, Edvard. At the Coffee Table. 1883, https://wahooart.com/cs/art/edvard-munch-at-the-coffee-table-8XXU56-en/
    APA
    Munch, Edvard (1883). At the Coffee Table [Painting]. https://wahooart.com/cs/art/edvard-munch-at-the-coffee-table-8XXU56-en/
    Chicago
    Edvard Munch. At the Coffee Table. 1883. https://wahooart.com/cs/art/edvard-munch-at-the-coffee-table-8XXU56-en/
    Harvard
    Munch, Edvard (1883) At the Coffee Table. Available at: https://wahooart.com/cs/art/edvard-munch-at-the-coffee-table-8XXU56-en/

    Podívejte se pozorně

    At the Coffee Table — Edvard Munch

    Pohlédněte blíž

    Odpovídejte vlastními slovy. Neexistují zde žádné špatné odpovědi – pouze odpovědi, které dokážete vysvětlit.

    1. Co vás zaujme jako první a proč?
    2. Které barvy nebo tvary vytvářejí atmosféru – a jaká to je atmosféra?
    3. Náš katalog řadí toto dílo pod: man, woman, table. Souhlasíte? Co byste přidali nebo odebrali?
    4. Zhlédněte si znovu dílo Skrik (1893), které jste v tomto průvodci viděli dříve. Uveďte dvě věci, které má společné s tímto dílem, a jednu věc, která je odlišná.
    5. Impressionism: Painters working fast and outdoors to catch how light actually looked at one moment, rather than finishing smoothly in a studio. Kde je v tomto díle můžete spatřit?

    Vaše odpověď

    Napište krátký odstavec o tomto uměleckém díle. Využijte k tomu fakta z předchozích částí tohoto průvodce a své odpovědi uvedené výše.