Formát papíru

Průvodce studentskou tvorbou

Rodina (Studium pro Divadlo ghetta II)

Jméno Ročník Datum

David Bomberg, Rodina (Studium pro Divadlo ghetta II) (1919), Ben Uri Gallery and Museum. Reproduková za účely dokumentace; veškerá práva jsou vyhrazena vlastníkem práv.

Zásadní informace

Autor
David Bomberg wahooart.com/cs/artists/david-bomberg_cs/
Datum vzniku díla
1890 – 1957
Malováno
1919
Medium
Akryl na plátně
Pohyb
Expressionistic Cubism
Místo konání
Ben Uri Gallery and Museum wahooart.com/cs/museums/ben-uri-gallery-and-museum-london_cs/
Artistic style
Výrazný styl
Influences
Paul Cézanne
Notable elements or techniques
Dynamická kresba; ostré úhly; diagonální linie.
Subject or theme
Rodinná scéna; ghetto téma

V kontextu

Rodina (Studium pro Divadlo ghetta II) — David Bomberg

Kdy bylo toto dílo vytvořeno?

  1. 1890
  2. 1900
  3. 1910
  4. 1920
  5. 1930
  6. 1940
  7. 1950

Shaded: životopis David Bomberg (1890–1957) ▲ toto dílo, 1919

Podobná díla

Vyberte si jedno z výše uvedených děl: uveďte dvě věci, které má společné s tímto dílem, a jednu věc, ve které se liší.

Další díla, která se k tomuto hodí: wahooart.com/cs/art/similar/david-bomberg-rodina-studium-pro-divadlo-ghetta-ii-D68FKF-cs/

Paleta barev

Určeno podle obrazu

    Hlavní barva

    Espresso #5f5341

    Uložená paleta

    • #5F5341
    • #968A73
    • #362E24
    • #D5C7AB
    Paleta
    Zemité tóny Dominantní barevná rodina na obrázku.
    Název hlavní barvy
    Espresso
    Sytost
    Vyvážené Jak nasycené a rozmanité barvy jsou, od jediného tlumeného odstínu až po mnoho jasných tónů.
    Kontrast
    Prohlášení Jak moc se barvy v rámci obrazu liší v jasnosti a sytosti.
    Harmonie
    Jednotná paleta Jak dobře barvy spoluladí, od kontrastních až po plně harmonické.
    Jasnost
    Vyvážená Jak moc je obraz celkově světlý nebo tmavý, od hlubokého stínu až po jasný světelný vrchol.
    Nasycení
    Ztlumené Jak čisté a syté jsou tyto barvy, od téměř šedých až po plně živé.

    O tomto uměleckém díle

    Rodina (Studium pro Divadlo ghetta II) — David Bomberg

    David Bomberg: Studium „Rodiny“ pro Divadlo Ghetta II

    David Bomberg (1890–1957) byl jednou z nejvýznamnějších postav britského expresionismu a členem skupiny „Whitechapel Boys“, která vznikla na počátku 20. století v dělnické oblasti Whitechapel ve Velké Británii. Jeho tvorba reflektovala dobu, kdy se umění snažilo vyjádřit emocionální podstatu života a bojovat proti společenským tlakům – což lze pozorovat zejména ve vztahu k tématu ghetta, které bylo jeho hlavním zdrojem inspirace. Tento dílo představuje studii titulovanou „Rodina“ (Studium pro Divadlo Ghetta II), vytvořenou v roce 1919 technikou uhlu a následně doplněnou vodnými barvami na papíře. Bombergův přístup byl charakteristický důrazem na subjektivní vyjádření emocí, což se odráží ve výrazných liniích, jednoduchých formách a dramatických kontrastů světla a stínu – prvcích typickým pro expresionismus.

    Kompozice: Studie zobrazuje dynamickou scénu domácího prostoru nebo kulisy divadla ghetta II. Dominují diagonální linie, které vyjadřují nestabilitu a pohyb. Kompozice není naturalistická; cílem bylo zdůraznit prostorové vztahy a formu obrazu.

    Použití linií: Výrazné linie definují osoby i stavební prvky. Používá se hatching a křížování linií pro vytvoření tonalit a podtržení tvaru. Linie jsou často hrubé a nepravidelné, což přispívá k obrazové energii díla.

    Tvary: Geomety – trojúhelníky, obdélníky a lichoběžníky – dominují kompozici a odrážejí úhlavou architekturu prostředí. Osoby jsou vyobrazeny zjednodušenými liniemi, které kladou důraz na základní kontury a nezohledňují anatomickou přesnost.

    Textura: Hlavní textura vzniká aplikací uhlu a vodných barv. Papír má jemný povrch, který dodává obrazu taktilní kvalitu. Černé oblasti vytvářejí tmavší odstíny, zatímco světlé plochy odhalují strukturu papíru.

    Světlo: Světlo je difuzní a nerovnoměrné, což vytváří dramatický efekt a zdůrazňuje úhel tvarů.

    Historický Kontext: Bombergův obraz vznikl v období prvního světového konfliktu, kdy se evropské umění snažilo vyjádřit odpor vůči válečnému režimu a bojovat za hodnoty lidskosti. Inspirací pro tuto studii bylo Divadlo Ghetta II., které Bomberg vytvořil jako reakci na společenské tlaky doby. Tento obraz je důkazem jeho schopnosti zachytit atmosféru doby a vyjádřit emocionální podstatu života – což jsou základní prvky expresionistického umění. Jeho dílo zůstává aktuálním tématem i dnes, kdy hledáme nové způsoby vyjadřování emocí a kritiky společenských problémů.

    Styl: Výrazný expresionismus se vyznačuje důrazem na subjektivní vyjádření emocí před věrným zobrazením skutečnosti. Bombergův přístup byl inovativní a odlišný od tehdejších estetických konvencí – což je patrné zejména ve využití kontrastů světla a stínu, jednoduchých forem a výrazných linií. Dílo vyjadřuje komplexní emoční stav autora a reflektuje jeho osobní zkušenosti s životem v dělnické oblasti Whitechapel. Tento obraz zůstává inspirací pro současné umělce i kolektivy.

    Umělec a muzeum

    Umělec

    David Bomberg

    Narozen(a) v Birmingham, Spojené království

    Raný život a umělecké vzdělání

    Narozen: Birmingham, Spojené království (5. prosince 1890)

    Zemřel: Londýn, Spojené království (19. srpna 1957)

    Patřil mezi „Whitechapel Boys“ – skupinu umělců z East Endu, kteří se objevili na začátku 20. století.

    David Bomberg se narodil v Birminghamu v polsko-židovské imigrantské rodině Abrahama a Rebeky Bombergové. Svou cestu k umění začal studiem na City and Guilds Technical Art School, než proškoloval jako litograf v Birminghamu.

    Pod vedením Waltera Sickerta na Westminster School of Art (1908–1910) nasávl hluboký vliv Sickertova zaměření na formu a městský život. Klíčovým momentem byla jeho konfrontace s dílem Paula Cézanna prostřednictvím výstavy Rogera Frye „Manet a postimpresionisté“ v roce 1910. Následně navštívil Slade School of Art (1911), kde získal prestižní Tonks Prize za svůj portrét spolužáka Isaaca Rosenberga.

    Éra avantgardy: Kubismus, futurismus a kontroverze

    Na Slade School of Art byl Bomberg součástí pozoruhodné generace, která zahrnovala jména jako Mark Gertler, Stanley Spencer, C.R.W. Nevinson a Dora Carrington.

    Jeho tvorbu formovaly londýnské výstavy italských futuristů z roku 1912 a Fryova druhá postimpresionistická výstava (představující Picassa, Matisse, fauvisty či Wyndhame Lewise).

    Vyvinul si nezaměnitelný styl kombinující kubismus a futurismus – charakteristický geometrickými kompozicemi, omezenou paletou barev, úsečnými postavami a mřížkovými strukturami.

    Jeho radikální přístup byl v roce 1913 natolik odvážný, že mu vedl k vyloučení ze Slade School of Art, neboť jeho metody byly pro tehdejší konvenční instituci považovány za příliš troufalé.

    Krátce byl spojen s Omega Workshops skupiny Bloomsbury a vystavoval s Camden Town Group. Přestože vykazoval s afinitou k vorticistickému hnutí Wyndhame Lewise, zůstal umělecky nezávislý a odmítl plnou účast v jeho rámci.

    Od války k krajině: Změna stylu

    Zkušenosti z fronty jako prostý voják během první světové války hluboce zasáhly do jeho umělecké vize a vedly k postupnému odklonu od abstrakce.

    V 20. letech se Bomberg začal věnovat figurativnějšímu stylu, zaměřenému na portréty a krajiny čerpané přímo z přírody. Rozvinul si stále více expresivní techniku, která byla definována bohatou texturou impasta a silnou emocionální intenzitou.

    Rozsáhlé cesty středním východem (zejména přes Palestinu) a Evropou zásadně ovlivnily jeho pozdější dílo. Jeho zachycení Jeruzaléma patří k jeho nejvýznamnějším přínosům.

    Pozdní roky a odkaz

    V letech 1945 až 1953 působil jako pedagog na Borough Polytechnic (nyní London South Bank University), kde ovlivnil celou generaci umělců, včetně Franka Auerbacha, Leona Kossoffe, Philipa Holmese, Cliffa Holdena, Edny Mannové, Dorothy Meadové, Gustava Metzgera, Dennise Creffielda, Cecila Baileye a Milese Richmonda.

    Byl ženatý s malířkou krajiny Lillian Holt.

    Navzdory obdobím relativního zapomnění za svého života si Bombergovo dílo v posledních desetiletích získalo rostoucí uznání jako významný příspěvek k britskému modernímu umění.

    Na jeho počest byla na London South Bank University pojmenována budova David Bomberg House.

    Jeho odkaz spočívá v unikátní syntéze evropských avantgardních hnutí a pozdějším rozvoji mocného, expresivního krajinného stylu, který dokázal zachytit samotnou podstatu místa a lidské zkušenosti.

    Muzeum

    Ben Uri Gallery and Museum

    Vystaveno v London, United Kingdom

    A Sanctuary of Untold Narratives

    In the tranquil, leafy enclave of St John’s Wood, tucked away from the frenetic pulse of central London, lies a sanctuary for the voices that mainstream art history has often whispered rather than shouted. The

    Ben Uri Gallery and Museum

    is far more than a mere repository of canvas and clay; it is a profound celebration of the immigrant spirit and the indelible mark left by Jewish, refugee, and migrant artists on the British visual landscape since 1900. To step into Ben Uri is to enter a space where the boundaries of identity and geography dissolve, replaced by a rich tapestry of experiences that have shaped the very soul of modern Britain.

    The museum’s origins are as poignant as the art it preserves. Founded in 1915 amidst the bustling, vibrant energy of London’s East End, the institution was born from the vision of Lazar Berson, a Russian émigré artist who recognized the systemic barriers faced by displaced craftsmen and artists. Inspired by the pioneering Bezalel School in Jerusalem, Berson sought to create a platform where those navigating the complexities of exile could find resonance and recognition. This noble ambition—to provide a stage for the marginalized—remains the beating heart of the museum today, making it "The Art Museum for Everyone."

    A Kaleidoscope of Style and Soul

    For the discerning collector or the lover of fine aesthetics, the collection at Ben Uri offers an astonishing breadth of artistic mastery. The permanent holdings, numbering approximately 1,300 artworks, serve as a breathtaking journey through the evolution of twentieth-century movements. One might find themselves captivated by the dreamlike distortions of Surrealism, the structured geometry of Cubism, or the raw, emotive power of Abstract Expressionism. Each piece is a window into a specific moment of cultural intersection, where traditional heritage meets the transformative energy of a new home.

    The technical versatility on display is nothing short of extraordinary. The museum’s walls host a delicate dance of mediums: from the luminous, ethereal qualities of watercolors and the soft, tactile intimacy of pastels to the commanding presence of oil paintings and the intricate precision of printmaking. Notable highlights include the striking religious symbolism found in

    Ansel Krut’s

    “The Paschal Lamb” and the evocative, bold brushwork of

    Barnett Freedman

    , whose “Soldiers in Town” captures the somber yet spirited atmosphere of wartime London. Even more surreal journeys await within the works of

    Marta Szostakowska

    , where Persian influences blend seamlessly with poignant personal reflections.

    The Living Legacy of Displacement and Discovery

    What truly distinguishes Ben Uri is its ability to transform historical hardship into aesthetic triumph. The museum does not merely display art; it illuminates the socio-cultural landscapes of eras defined by upheaval. Through its curated exhibitions, visitors can trace the anxieties of wartime, the exhilarating—and often terrifying—uncertainty of migration, and the transformative power of encountering new cultures. It is a place where the history of the diaspora is written in pigment and light, offering profound insights into how movement and displacement can catalyze unprecedented creativity.

    As the museum continues to evolve, its mission extends far beyond its physical walls in St John’s Wood. Through innovative digital initiatives, including online exhibitions and immersive podcasts, Ben Uri ensures that these vital stories reach a global audience. While the institution actively pursues a larger, more central London site to fully realize the potential of its expansive permanent collection, its essence remains unchanged: it is a beacon of inclusivity, a scholarly resource, and an emotional touchstone for anyone seeking to understand the beautiful, complex mosaic of human identity through the lens of fine art.

    Více informací zde

    Najděte si online

    QR kód odkazující na stránku ke stažení Rodina (Studium pro Divadlo ghetta II)

    wahooart.com/cs/art/download/david-bomberg-rodina-studium-pro-divadlo-ghetta-ii-D68FKF-cs/

    Citace tohoto díla

    MLA
    Bomberg, David. Rodina (Studium pro Divadlo ghetta II). 1919, Ben Uri Gallery and Museum. https://wahooart.com/cs/art/david-bomberg-rodina-studium-pro-divadlo-ghetta-ii-D68FKF-cs/
    APA
    Bomberg, David (1919). Rodina (Studium pro Divadlo ghetta II) [Painting]. Ben Uri Gallery and Museum. https://wahooart.com/cs/art/david-bomberg-rodina-studium-pro-divadlo-ghetta-ii-D68FKF-cs/
    Chicago
    David Bomberg. Rodina (Studium pro Divadlo ghetta II). 1919. Ben Uri Gallery and Museum. https://wahooart.com/cs/art/david-bomberg-rodina-studium-pro-divadlo-ghetta-ii-D68FKF-cs/
    Harvard
    Bomberg, David (1919) Rodina (Studium pro Divadlo ghetta II). Ben Uri Gallery and Museum. Available at: https://wahooart.com/cs/art/david-bomberg-rodina-studium-pro-divadlo-ghetta-ii-D68FKF-cs/

    Zaměřte se pozorně

    Rodina (Studium pro Divadlo ghetta II) — David Bomberg

    Detailní pohled

    Odpovídejte vlastními slovy. Neexistují zde žádné špatné odpovědi – pouze odpovědi, které dokážete vysvětlit.

    1. Co vás zaujme jako první a proč?
    2. Které barvy nebo tvary vytvářejí atmosféru – a jaká to je atmosféra?
    3. Kolik tváří dokážete najít? ____ (náš katalog jich počítá 3 — souhlasíte?)
    4. V našem katalogu je toto dílo zařazeno pod: family composition, architectural study, monochromatic drawing. Souhlasíte? Co byste k němu přidali nebo co byste z něj odebrali?
    5. Vraťte se k dílu Kompozice s postavami (1913), který jste v tomto průvodci viděli dříve. Uveďte dvě věci, které má společné s tímto dílem, a jednu věc, která je odlišná.

    Vaše odpověď

    Napište krátký odstavec o tomto uměleckém díle. Vycházejte při psaní z faktů uvedených v předchozích částech tohoto průvodce a ze svých předchozích odpovědí.

    Artový kvíz

    Rodina (Studium pro Divadlo ghetta II) — David Bomberg

    Jak dobře znáte toto umělecké dílo?

    U každé z následujících 5 otázek zaškrtněte jednu odpověď. Každá má právě jednu správnou odpověď.

    1. 1. ¿O čím byl David Bomberg známý?

      • A Za své výtvarné dílo kubistické estetiky.
      • B Za svou tvorbu v oblasti architektury.
      • C Za svůj aktivní život jako politik.
    2. 2. ¿Jaká byla hlavní technika použitá při tvorbě tohoto obrazu?

      • A Oleografie
      • B Pastel
      • C Černé kreslení a inkoustové výplň
    3. 3. ¿Co naznačují ostré úhly a překrývající se plochy obrazu?

      • A Přirozené prostředí
      • B Harmonické proporce
      • C Napětí a pohyb
    4. 4. ¿Jaký byl význam tohoto díla v období první světové války?

      • A Jeho tvorba byla podporována vládou.
      • B Bomberg byl aktivní účastníkem pacifistických aktivit.
      • C Výtvarné dílo reflektovalo atmosféru doby.
    5. 5. ¿Jaký styl umění lze přiřadit této práci?

      • A Realismus
      • B Impressionismus
      • C Ekspresionismus

    Můj výsledek: ____ z 5

    Klíč k odpovědím – pro učitele

    Tato část začíná na nové vytištěné straně, takže ji lze z kopií jednoduše vynechat.

    1A · 2C · 3B · 4C · 5C